Jeden z nejoblíbenějších českých filmů málem nevznikl. Svěrákův syn zastavil natáčení 7 dní před začátkem

Vratné lahve dnes patří k nejoblíbenějším filmům Zdeňka a Jana Svěrákových. Jejich vznik ale idylický rozhodně nebyl. Natáčení bylo na poslední chvíli zastaveno, otec se synem se kvůli scénáři neshodli a Zdeněk Svěrák jej musel znovu a znovu přepisovat.

Spolupráce Zdeňka a Jana Svěrákových přinesla české kinematografii Obecnou školu, oscarového Kolju nebo Tmavomodrý svět. U Vratných lahví ale sehraná dvojice tvrdě narazila. Jan Svěrák byl s otcovým scénářem nespokojený tak moc, že připravované natáčení zastavil. A to jenom krátce předtím, než se mělo začít točit. Film se tak doslova rodil v bolestech.

„Už jsem napsal sedmou verzi.“

Jak těžce scénář k jednomu z nejslavnějších filmů vznikal, dokládá nenápadná odpověď Zdeňka Svěráka z chatu České televize z 27. září 2005. Jeden z účastníků mu napsal, že jeho nový film se synem „se klube na svět ztěžka“. „To máte pravdu, už jsem napsal sedmou verzi,“ odpověděl Svěrák.

Že skutečně mluvil o Vratných lahvích, potvrzují i další odpovědi ze stejného chatu. Na otázku, zda film natočí jeho syn, reagoval, že ho Honza „pravděpodobně natočí“. A když přišla řeč na jeho další plány, Svěrák připustil, že možná bude muset scénář Vratných lahví znovu předělávat.

Kolik verzí nakonec skutečně vzniklo, není úplně jednoznačné. Jan Svěrák později mluvil dokonce o sedmi až deseti variantách. Jisté tedy je především jedno: cesta k definitivnímu scénáři byla mimořádně dlouhá.

Problém nebyl v penězích ani v obsazení. Jan Svěrák měl zásadní výhrady k samotnému příběhu. Původní natáčení plánované na rok 2004 zastavil zhruba týden před jeho začátkem. Jak později vzpomínal, musel tehdy například osobně zavolat Daniele Kolářové a oznámit jí, že se netočí.

Podle režiséra scénáři chyběla nějaká hlubší vrstva. Původní příběh byl do značné míry postavený na téměř groteskních postavičkách, které přicházely k výkupu lahví. Jana Svěráka ale mnohem více zajímalo manželství hlavního hrdiny Josefa Tkalouna a jeho ženy Elišky.

Chtěl se věnovat tomu, jaké je strávit desítky let po boku jednoho člověka. Právě tento požadavek se stal jedním z důvodů, proč musel jeho otec scénář zásadně přepracovat.

Zdeněk Svěrák byl naštvaný

Odmítnutí samozřejmě nezůstalo bez emocí. Zdeněk Svěrák později připustil, že ho synovo rozhodnutí tehdy naštvalo. S odstupem času mu ale dal za pravdu. Výsledný film byl podle něj díky změnám nesrovnatelně lepší.

Do vztahu filmových manželů navíc pronikly zkušenosti ze skutečného života Svěrákových. Zdeněk Svěrák prozradil, že některé ženské repliky pocházely přímo od jeho manželky Boženy. Z komedie o učiteli v důchodu a lidech kolem výkupu lahví se tak postupně stal také příběh o dlouholetém manželství, stárnutí a touze člověka stále něco prožívat.

Natáčení nakonec začalo 13. března 2006. Vedle Zdeňka Svěráka a Daniely Kolářové se před kamerou objevili například Tatiana Vilhelmová, Jiří Macháček, Pavel Landovský nebo Jan Budař.

Risk se vyplatil

Do českých kin vstoupily Vratné lahve 8. března 2007 a diváci dali Svěrákovým rychle najevo, že několikaleté přepisování nebylo zbytečné. Už během prvního víkendu vidělo film 107 362 lidí. Na začátku června pak počet návštěvníků překonal milion.

Úspěch přišel i na předávání Českých lvů. Jan Svěrák získal cenu za nejlepší režii, Zdeněk Svěrák za nejlepší scénář a Vratné lahve se staly divácky nejúspěšnějším filmem.

Film má ostatně své příznivce i po letech. „Nádherný a milý snímek, který v dnešní době pubertálních komedií působí jako pohlazení po duši,“ napsal například v hodnocení na Kinoboxu uživatel Brenan88.

Vratné lahve jsou tak zajímavým příkladem toho, že ani zkušenému scenáristovi se nemusí povést napsat povedený příběh hned napoprvé. A také toho, že ostrý nesouhlas mezi otcem a synem nemusí společné dílo zničit. V tomto případě mu naopak zřejmě pomohl.

Co říkáte na Vratné lahve vy? Udělal podle vás Jan Svěrák správně, když otce donutil scénář přepracovat?

Zdroj: ceskatelevize.cz, filmovyprehled.cz, kinobox.cz