Před 26 lety zemřela bývalá první dáma Olga Havlová: Zvítězila nad chudobou i StB, ale boj s rakovinou nezvládla

Pocházela z obyčejné dělnické rodiny, nevystudovala žádnou vysokou školu, neuměla cizí jazyky a nedělala ze sebe někoho, kým nebyla. Olga Havlová, první manželka Václava Havla, pocházela z obyčejné rodiny a nikdy nevybočovala z řady. I přesto si musela tvrdě vyzkoušet dřívější režim i boj se zákeřnou nemocí.

Olga Havlová se narodila do dělnické rodiny na pražském Žižkově. Vyučila se v Baťových závodech, ale nejraději trávila svůj volný čas s knihou v ruce. Ráda se starala o děti svých přátel, ale nikdy nemohla mít své vlastní potomky. V mládí by ji ani ve snu nenapadlo, že se o několik let později stane budoucí první dámou. Tato role však pro ni přinesla i mnoho změn v jejím soukromém životě. Musela si zvyknout na spoustu formalit, začít se zcela jinak oblékat, a především naučit se vystupovat na mezinárodní úrovni. S tím vším se dokázala bravurně poprat.

Od mládí bojovala s handicapem, o kterém skoro nikdo nevěděl

Za svobodna Olga Šplíchalová, se vyučila v Baťově závodech. Těžká práce v jedné z nejvyhlášenějších obuvnických továren ji však poznamenala bolestivým úrazem. Ve volné chvíli se totiž Olga rozhodla, že opraví zaseknutý lis. Ten se následně rozjel a Olze usekl čtyři prsty. Na veřejnosti tento handicap tajila a ve většině případů nosila elegantní rukavičky.

Zvládla neustálý dohled StB

Olga se po celou dobu uvěznění svého manžela aktivně podílela na vedení činnosti Charty 77, kterou navíc sama podepsala. Později se stala členkou redakční rady časopisu O divadle a spolupracovnicí Originálního videojournalu, který obrazově dokumentoval činnost disentu a otevřeně informoval o tehdejší politické a kulturní situaci v Československu. Vysloužila si tím neustálý dohled Státní bezpečnosti, píše web iDNES

Zákeřná nemoc ji připravila o život

Svou nemoc se snažila veřejně neprezentovat a vůbec se k ní nevyjadřovat. Celý život se právě ona starala o druhé a své vlastní problémy nechávala na druhé koleji. V květnu roku 1994 se přítelkyni lékařce svěřila, že si našla na těle podivnou bulku. „Že má nádor, jsme věděli dlouho. Myslím, že to nesla statečně. Nakolik to bylo sebeovládání a na kolik vlastní přesvědčení, se někdy těžko odhaduje,“ svěřil se později Havel, jehož slova cituje ČT24.

 V létě roku 1995 se rozhodla strávit celé léto na svém milovaném Hrádečku, do Prahy se vrátila až v září. „Řekla mi, že se nemoc vrátila a že to asi nebude dlouho trvat,“ pamatovala si její přítelkyně lékařka Milena Černá, jak uvádí web Lidovky. Když se na začátku dalšího roku konec přiblížil, převezli ji z nemocnice domů. Po pár domácí pohody, dne 27. ledna roku 1996 na rakovinu zemřela, v pouhých dvaašedesáti letech.

Zdroje: ČT24, iDNES, lidovky