Celé Česko ho znalo jako „podpantofláka“ Škopka ze Slunce, seno. V soukromí ho ale zasáhla bolestná ztráta

Všichni ho znají díky komediální trilogii Zdeňka Trošky. Podpantoflák Škopek bavil celý český národ. Na sklonku života si ale prošel peklem. Jeho smrt nikdo nečekal, pro něj ale znamenala vysvobození.

Kdo by neznal notorického pivaře Škopka z filmů Slunce, seno, jahody, Slunce, seno a pár facek a Slunce, seno erotika. Společně se svou filmovou ženou, Marií Škopkovou v podání Heleny Růžičkové, které nikdy neřekl jinak než Máňo, byli vskutku nezapomenutelným párem.

Nejdřív se mu před kameru nechtělo

Škopková ho měla vždycky pod palcem. Musel dělat, co mu říká, nebo bylo zle. Tak to ale chodí v mnoha rodinách, a proto nám ti dva byli nejspíš tak blízcí. Hlava rodiny je zkrátka jenom jedna.

Přestože si ho pamatujeme hlavně díky zmíněným třem Troškovým komediím, hrál Stanislav Tříska už od malička. V dětských rolích ho diváci mohli vidět třeba v Městském divadle v Plzni.

Kromě hraní ale dělal i asistenta režie a uměleckého vedoucího. Přestože většinou dostával komické role, nebylo mu cizí vůbec nic. V každé roli se cítil jako doma. Filmová kamera ho ale zpočátku nijak nelákala. Na chuť jí přišel až v osmdesátých a devadesátých letech.

Přestože ztvárnil desítky filmových i seriálových rolí, všichni si pamatují hlavně tu jednu jedinou. Diváci ho totiž milovali jako Škopka.

Jeho žena pro něj byla vším

Tříska byl skvělým hercem, kterého zbožňovali nejenom diváci, ale i jeho kolegové a režiséři. Na sklonku svého života si ale prošel peklem, které ho nakonec stálo život. Jeho vnuk, který ho ale nikdy nepoznal, protože zemřel tři roky před jeho narozením, o něm dodnes mluví jenom v superlativech. Od příbuzných, kteří dědečka dobře znali, také nikdy neslyšel nic jiného.

Byl prý hlavně skvělým a pozorným manželem. Svou ženu Zdeňku, se kterou hrál ve zlínském divadle, bezmezně miloval. Když zemřela dřív než on, strašně se trápil. „V rodině říkáme, že zemřel steskem, protože skonal necelý rok po odchodu babičky. Také jako otec byl bezvadný,“ řekl kdysi jeho vnuk, hokejový brankář Daniel Huf pro CNN Prima News.

Na samém konci života se Stanislav Tříska stal členem Činoherního klubu v Praze, ale kvůli nemoci své ženy se vrátil zpátky do Zlína. Přitom to bylo angažmá, po kterém celý život tolik toužil. Rodina pro něj ale byla posvátná. Své ženě se snažil pomáhat, jak jenom mohl. Nebylo to však nic platné.

Zemřel po představení

Když pak jeho životní láska zemřela, začal strádat na duchu i na těle. Už neměl žádnou radost ze života. Zemřel 23. října 1996 v šatně svého milovaného zlínského divadla, těsně po představení. Bylo mu pouhých šedesát tři let. A ještě neuplynul ani rok od manželčiny smrti.

Jeho rodina si dodnes myslí, že chtěl odejít za ženou. Hodně se v posledních týdnech a měsících trápil a smrt pro něj tak byla jakýmsi vysvobozením. Osud mu tak připravil smutný konec.

Avšak v srdcích českých diváků i kolegů žije dál. Pořád na něj vzpomínají jako na člověka, který nikdy nezkazil žádnou legraci, vždycky tvrdě pracoval a pro rodinu a přátele by se rozdal. Dodnes je také vzorem pro mnoho začínajících herců i hereckých hvězd.

Zdroj: csfd.cz, medium.seznam.cz, cnn.iprima.cz