Konec starých pořádků v kinech. Nový trend mění zaběhnutá pravidla, která si pamatují už naše babičky

Že lidé přestávají chodit do kina? Možná se to brzo změní. Už nefrčí 2D ani 3D kina, ale úplně něco jiného, co nejspíš ještě nikdo z vás nezažil. Poznejte nový fenomén, který vás možná znovu naučí chodit do kina. 

Budoucnost kina dostává úplně nový směr a promítání, které pamatují naše babičky, dostává zabrat. Nejenom odborníci totiž přišli na to, že když jdeme do kina, možná je film až na druhém místě. Láká nás úplně něco jiného. A tak už kino možná brzy nebude jenom obyčejný sál se sedačkami, kde sedí pár desítek lidí, kteří všichni koukají na plátno před sebou.

Po rekordu z roku 2019 návštěvnost pořád klesá

Jít do kina je společenskou událostí. Jdeme do něj se svou drahou polovičkou nebo kamarádkou či kamarádem. Obvykle si také před kinem nebo po něm dáme večeři nebo skleničku. A během filmu si možná také rádi povídáme, protože potřebujeme sdílet své pocity a emoce. Jenže po covidové pandemii návštěvnost kin rapidně klesla. A nepomáhají tomu ani desítky streamovacích platforem, které se snaží každý den, nepřetržitě, přilákat naši pozornost.

Zatímco v roce 2019 navštívilo kina rekordních 18,3 milionu diváků, od roku 2022 až dosud návštěvnost každý rok klesá. Minulý rok šlo například do kina jenom 12,6 milionu lidí. Lidé čím dál častěji sledují filmy doma. Buď se jim nikam nechce a raději si udělají pohodlí doma, nebo nejdou do kina kvůli rostoucím cenám vstupenek. A přilákat diváky zpátky není tak jednoduché, chce to něco extra.

Jak by to něco `extra` mohlo vypadat, nastínil například film Minecraft. Lidé na projekcích křičeli, někde se i odpalovaly petardy, jindy zase fanoušci přímo na promítání přinesli živou slepici. Řádilo se i na promítání životopisného filmu Michael, kdy se fanoušci na promítání oblékli do kostýmů svého oblíbeného zpěváka, chodili před plátnem, tancovali a zpívali. Film se tak najednou stal i koncertem.

Ticho a čisto v kině bude možná už brzy minulostí

Říká se tomu participativní projekce. Diváci během filmu zpívají, recitují hlášky z filmů nebo hlasitě reagují na dění na plátně. Tohle se v zahraničí děje hlavně u muzikálů, kultovních hororů nebo komedií a filmů se silnou fanouškovskou základnou. V našich kinech zatím tohle ještě neznáme. Pořád se řídíme starými a stále zavedenými pravidly, že v sále má být ticho a že po sobě nemáme zanechat žádný nepořádek.

Lidé ale chtějí zážitek, zážitek, který doma nezažijí. Tiše mohou sedět i sami doma u Netflixu.

Už pár let se ale v Česku objevují kina, která nabízejí něco víc. Třeba promítání náhodného filmu s dobrým jídlem a pitím. Někde si zase můžete vyrazit do kina na brunch a při tom sledovat nějakou filmovou novinku. Pořádají se i tematické večery, filmové maratony anebo diskuze s tvůrci po promítání. A někdy se také propojí projekce s další kulturní akcí. Některá česká kina zase nechávají vybírat diváky, co se bude promítat.

U Pulp Fiction bychom se vyřádili

A tak i kina v Česku zažívají nečekaný trend, ale pořád to není taková změna jako jinde v zahraničí. Nový fenomén sice válcuje klasické promítání, ne ale v českých kinech. A je to pravděpodobně velká škoda. Třeba u kultovního filmu Pulp Fiction by se mohli fanoušci vyřádit, pochopitelně bez zbraní.

Ale až tento trend participativního promítání dorazí i k nám, kina si zase mohou vybudovat silnou fanouškovskou základnu. Za nevšední zážitek, který doma mít nemohou, si lidé určitě rádi zaplatí.

Zdroj: magazin.aktualne.cz, pro-kulturu.cz, medium.seznam.cz