Zima si na Česko brousí zuby. Jeden měsíc má být výrazně chladnější, než se původně očekávalo

Babí léto se s námi rozloučilo ve vší parádě a nadvládu převzal podzim. Jak to ovšem podle výhledu meteorologů vypadá, na Česko už si brousí zuby zima. Nová aktualizovaná předpověď totiž přepisuje původní očekávání a přináší nové výhledy na letošní zimu.

Ještě nedávno to vypadalo, že by letošní zima mohla být spíše mírná a teplotně nadprůměrná, nejnovější výhledy naznačují něco jiného. S příchodem chladnější části roku se stále více mluví o výraznějších a častějších vpádech studeného vzduchu a o zimě, která by nás mohla překvapit.

Změna v původním očekávání meteorologů

První dlouhodobé výhledy naznačovaly pro zimu teplejší charakter počasí a průměrné až nadprůměrné teploty. Takovýto scénář každopádně zapadá i do dlouhodobějšího trendu v Česku za poslední roky. Konkrétně loňská zima byla devátou zimou v řadě, která byla teplejší než klimatický normál z let 1991-2020. Průměrná teplota tehdy dosáhla −0,2 °C, tedy o 0,5 °C více než dlouhodobý normál. Leden byl ale naopak o 1,5 °C chladnější než normál a zima v tomto měsíci na řadě míst v Česku působila skutečně zimně. Podobný scénář se nejspíš bude opakovat i letos. Celková průměrná teplota může ve finále skončit relativně vysoko, přesto se ale mohou objevit několikadenní nebo i delší epizody s výrazným ochlazením.

Hlavní rysy nadcházející zimy

Modely sice pro střední Evropu předpovídají zimu jako celek spíše mírnější, s teplotami nad bodem mrazu a častějším deštěm v nížinách, neznamená to ovšem absenci sněhu v Česku. Zima by podle meteorologů navíc měla být poměrně turbulentní. Prosinec lze očekávat spíše teplotně nadprůměrný s častějšími oblevami v nižších polohách. Tak, jako si s námi pohrávalo léto, to nejspíš budě i v zimě.

Podle aktuálních modelů by měl být nejmrazivější leden. Počasí v únoru bude podle výhledů podobné tomu v prosinci, tedy teplotně nadprůměrné. Sníh by se měl držet hlavně na horách (Krkonoše, Jeseníky a Beskydy), zatímco v nížinách půjde spíše o přechodnou sněhovou pokrývku. Celkově nás tedy čeká zima plná zvratů – od teplého atlantického proudění až po náhlé, krátkodobé, ale velmi intenzivní vpády ledového vzduchu od pólu.

Chladnější počasí bude mít více prostoru

Výhled naznačuje, že chladnější počasí bude mít oproti zimám v předchozích letech více prostoru. To ale samozřejmě neznamená, že by nás čekalo několik měsíců v kuse s mrazy a sněhem. Pro Českou republiku bude zásadní hlavně charakter proudění vzduchu. V případě, že se nad Evropou vytvoří vhodné tlakové útvary, je možné, že k nám pronikne studený vzduch ze severu nebo severovýchodu. Naopak při převaze západního či jihozápadního proudění může být i uprostřed zimy nezvykle teplo. Právě z těchto důvodů mohou dlouhodobé modely své výhledy v průběhu času výrazně měnit.

Předpověď sněhových podmínek je poněkud složitější

Poněkud složitější je to s předpovědí týkající se sněhových podmínek. I v situaci, kdy by byla zima celkově chladnější, nelze automaticky předpokládat, že by v nížinách bylo více sněhu, než je obvyklé. Rozhodující je totiž nejen teplota, ale i množství srážek a jejich načasování. Při teplotách kolem nuly může totožná povětrnostní situace přinést déšť, mokrý sníh i sněhovou pokrývku.

„Více zimních srážek ale nemusí vždy znamenat sníh,“ upozornil autor analýzy Andrej Flis na webu Severe Weather Europe.

V horských oblastech je pak samozřejmě větší šance na trvalejší sníh než v nížinách. Po nadprůměrně teplém babím létu nás tedy možná čeká i tak trochu jiná zima, než na kterou jsme v našich končinách zvyklí. Vhodným příkladem je i loňská zima. I přesto, že byla srážkově poměrně chudá, díky lednovému ochlazení a delší výdrži sněhové pokrývky, působila zimně více, než napovídala samotná statistika.

Máte raději mírnější nebo typickou ladovskou zimu?