Herec Josef Somr si splnil vše, po čem toužil, až na návrat do rodného města…

Josef Somr letos v říjnu zemřel ve věku osmdesáti osmi let a řada lidí na toho sympatického, milého a skromného herce stále vzpomíná…

Znát ho však můžete i z filmu Jak básnici čekají na zázrak, což byl v roce 2016 poslední film, na jehož natáčení se podílel. Hrál však také ve snímku Dobří holubi se vracejí či Kam doskáče ranní ptáče, a dokonce i v oblíbeném filmu Osudy dobrého vojáka Švejka, kde si střihl roli.

Vzpomínku na herce uvedla právě Vracovská televize, což je kanál městečka, ve kterém se herec narodil a do kterého se vždy toužil vrátit. Pokud jste pořad neviděli, k dispozici je také na Youtube. Díky této vzpomínce se tak můžete dozvědět mnohé, třeba i to ve kterém filmu hrál Josef Somr úplně poprvé.

„Po příchodu do Prahy v roce 1966 jsem natočil svůj první film.“ Jednalo se o Ostře sledované vlaky, které dle CSFD je opravdu velmi dobře hodnocený a diváky přijímaný československý film. „Je to oskarový film. V pravou chvíli jsem zřejmě stál na pravém místě. Takže k tomu, že jsem vůbec nic neuměl a neumím dodnes, tak jsem měl velikánské štěstí na film, který měl u lidí docela úspěch.“

Josef Somr hrál v mnoha a mnoha divadelních i filmových rolích. Byl za to rád? „Velice rád. Velice. A právě v tom je to herectví právě zajímavé, že jsem řídil letadlo, řídil jsem loď, jezdil nesčíslněkrát všech možných značek našich i světových. Lezl jsem po skalách, po pralese, kopal jsem do mičudy, kopal jsem brambory, sklízel jsem víno. Dělal jsem tolik zaměstnání, které jsem se musel někdy i dokonce doučit, že to bylo pro celý život nesmírně zajímavé.“

Je něco, co si herec nesplnil? Toužil ještě po něčem, když už přestal hrát?

„Nemám žádné takové přání, které bych si chtěl ještě splnit. Vším, čím jsem byl, byl jsem opravdu velice rád a nic mě pro ten život kromě zdraví nechybí.“

Herec se narodil v městě Vracov, ke kterému měl vždy velmi blízký vztah. Městečko v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji totiž bylo místem, kde zažil mnohé a kde také žila jeho rodina… „To jsem trošku sentimentální teď a nerad bych to přenášel na kamarády a přátelé, nebo i nepřátelé, ale pro mě Vracov vždycky zůstal místem, kde jsem se nejen narodil, ale kam se možná i vrátím, protože tam mám svoje kořeny a mám tam svoji rodinu. Některé už tedy bohužel na hřbitově.“

Josef Somr byl ve svých rozhovorech nesmírně milým a inspirativním člověkem, který bude chybět nejen rodině, ale i divákům. Svým skromným a vřelým přístupem si všechny získal a není divu, že byl oceněn v roce 1987 jako Zasloužilý herec, získal také medaile Za zásluhy a Výroční cenu AČFK. Bohužel to vypadá, že do svého rodného města už se nevrátil, jelikož dle Wikipedie zemřel v sanatoriu Na Pleši u Mníšku pod Brdy…

Zdroj: Youtube, Wikipedie, CSFD.cz