Na obrazovce nevinná pohádka. Ve skutečnosti vypráví o tématu, které by dnes skončilo před soudem

Na první pohled je to obyčejná televizní pohádka. Král, princezna a útěk za lepším osudem. Jenže pod povrchem se skrývá příběh s temnými kořeny. A roli tu hraje obrovský věkový rozdíl, násilí a dokonce nezákonné rodinné vztahy. Tedy ne v české verzi, ale ve francouzském originále. Je to vůbec možné?

Pohádku A nebojíš se, princezničko? natočil v roce 1980 režisér Miloš Bobek podle slavné francouzské předlohy Oslí kůže od Charlese Perraulta. V hlavních rolích se objevili Eduard Cupák jako král a Lenka Pichlíková jako princezna. Mezi představiteli hlavních postav byl velký věkový rozdíl 22 let. Cupák se narodil v roce 1932, Pichlíková v roce 1954.

Princezna odmítá lásku moudrého, ale postaršího krále Eduarda Cupáka, který slepě poslouchá své city a pro svou lásku obětuje to nejcennější ve svém království – zlatonosného osla.

Princezna oděná do oslí kůže od krále uteče a nalezne úkryt u starého sedláka. Neopětovaná láska k přezíravému princi, kterého hrál nezapomenutelný Ivan Luťanský, jí však přinese velké životní ponaučení „a uvědomí si pošetilost svého lpění na fyzické kráse,“ píše v komentáři na ČSFD uživatel Schlierkamp.

Napravená princezna prosí čarodějnici, kterou v pohádce hraje Jorga Kotrbová, aby výměnou za roky jejího mládí ubrala pár let starému králi. To se i stane. Ona na konci pohádky trochu zestárla a on trochu omládl…

Oslí kůže mnohem temnější

Pohádka, kterou dnes rodiče dětem často pouštějí bez povšimnutí, ve skutečnosti vypráví o něčem, co by v moderní době skončilo před soudem. Skrývá téma, které bývá v dětských verzích naštěstí upozaděno. Pohádka Oslí kůže totiž původně vyprávěla o králi, který se rozhodne oženit s vlastní dcerou.

Právě proto bývá dodnes považována za jednu z nejtemnějších pohádek francouzské tradice. Autorem příběhu je francouzský spisovatel Charles Perrault, který jej vydal v roce 1694. Tentýž autor dal světu také Popelku, Červenou karkulku nebo Šípkovou Růženku.

Ano, ano, byl to Perrault, bratři Grimmové nebo naši Němcová s Erbenem se k převyprávění (a velkému zjemnění) těchto pohádek dostali až výrazně později. V případě Oslí kůže však francouzský spisovatel sáhl k mnohem citlivějšímu tématu.

Král po smrti své ženy slíbí, že si vezme pouze ženu stejně krásnou a ctnostnou, jako byla jeho manželka.

Když se ukáže, že nikdo takový neexistuje, dospěje k šokujícímu závěru: jedinou vhodnou nevěstou je jeho vlastní dcera.

Princezna se snaží sňatku zabránit sérií nesplnitelných požadavků. Když však král obstará i kouzelné šaty barvy slunce i měsíce, uteče v oslí kůži do cizí země a ukryje svou identitu.

Motiv otce usilujícího o vlastní dceru nebyl v evropském folkloru ojedinělý. Literární badatelé řadí Oslí kůži mezi příběhy, které otevřeně pracují s tématem incestu a útěku dívky před nuceným sňatkem.

Nejslavnější filmová verze vznikla ve Francii roku 1970 v režii Jacquese Demyho. Krále hrál legendární Jean Marais, princeznu pak neméně známá Catherine Deneuveová. Marais se narodil v roce 1913, Deneuveová v roce 1943. Věkový rozdíl mezi nimi ve filmu činil přesně 30 let.

Film dodnes patří k nejuznávanějším adaptacím Perraultovy pohádky a zachovává i její nejkontroverznější motiv. Britský filmový magazín Far Out například napsal, že režisér postavil vedle pohádkových kulis „témata nezákonných rodinných vztahů a nutnosti útěku“, čímž zvýraznil podivnost celé situace.

Literární historici upozorňují, že příběh lze chápat jako varování před zneužitím moci, ale i jako vyprávění o dívce, která odmítne přijmout osud vnucený autoritou.

A co princezna, která nosí zlatou hvězdu?

Také české pohádky mají princezny, které se brání nechtěnému sňatku. Nejznámějším příkladem je Princezna se zlatou hvězdou, česká filmová pohádka režiséra Martina Friče z roku 1959 na motivy pohádek Boženy Němcové a Pavola Dobšinského.

Princezna Lada v podání Marie Kyselkové (1935) se zde snaží uniknout svatbě s obávaným králem Kazisvětem, kterého hrál Martin Růžek (1918). Mezi herci byl věkový rozdíl 17 let, ale král Kazisvět vypadá mnohem starší. Naopak princ Radovan, kterého ztvárnil Josef Zíma (1932), byl Kyselkové věkově mnohem blíž. Dělily je pouhé tři roky.

Rozdíl je však podstatný. Princezna se zlatou hvězdou má svého milujícího otce a utíká v myším kožíšku před vnuceným manželstvím. A nakonec skončí v náručí milovaného Radovana, zatímco násilnického Kazisvěta ze země vyženou lidé sudlicemi. Kéž by se to tak vždy dělo i v reálném životě…

Pokud se chcete podívat na pohádku A nebojíš se, princezničko, bude ji Česká televize vysílat 20. 6. ve 13:05 na ČT1.

Zdroje: criterion.com, manchesterhive.com, faroutmagazine.co.uk, ČSFD, extra.cz, Česká televize