Ani Šafránková s Vetchým ho tehdy nezachránili. Český film prodělal miliony, dnes ho diváci milují

Měl mimořádně úspěšnou literární předlohu, Libuši Šafránkovou a Ondřeje Vetchého v hlavních rolích a příběh, ve kterém se mohla poznat velká část Čechů. Přesto tenhle film tvůrcům po příchodu do kin způsobil velké zklamání. Dnes je ale všechno jinak.

Film stál tvůrce víc, než kolik utržili na vstupenkách. Tenhle český film měl být megahitem, ale v kinech pohořel. Tvůrci prodělali dost a nesli to hořce. Ale nedalo se nic dělat. Český národ nebyl evidentně na tenhle film připravený. Zato po letech zažívá nečekané zmrtvýchvstání a je považovaný za kultovku, kterou by měl aspoň jednou za život vidět každý.

Velké dějiny na pozadí příběhu obyčejné rodiny

Řeč je o filmu Báječná léta pod psa, který natočil režisér Petr Nikolaev podle stejnojmenného románu Michala Viewegha. Kniha vyšla v roce 1992 a nesla výrazné autobiografické prvky a autor za ni získal Cenu Jiřího Ortena. Filmová adaptace měla premiéru o pět let později.

Příběh sleduje Kvída a jeho rodinu během několika desetiletí československých dějin. Začíná v šedesátých letech, pokračuje obdobím normalizace a končí až po pádu komunistického režimu. Velké dějiny přitom sledujeme především prostřednictvím jedné obyčejné rodiny, jejíž život stále výrazněji ovlivňují politické poměry.

Pro Petra Nikolaeva šlo o celovečerní hraný debut a rozhodně si pro něj nevybral jednoduché téma. Do hlavních rolí tvůrci získali skutečně silnou sestavu. Kvídovy rodiče Aleše a Helenu ztvárnili Ondřej Vetchý a Libuše Šafránková, dospělého Kvída Jakub Wehrenberg. Ve filmu se objevují i Vladimír Javorský, Vladimír Dlouhý, Viktor Preiss, Vilma Cibulková, Květa Fialová, Stanislav Zindulka nebo Otakar Brousek.

Náklady to nepokrylo

Ale abychom byli úplně přesní, film rozhodně v době svého uvedení do kin nebyl žádným propadákem. Dokonce se stal nejnavštěvovanějším filmem roku 1997. Z hlediska nákladů a tržeb to ale tak růžové rozhodně nebylo. Do kina na něj přišlo 344 865 návštěvníků a tržby činily zhruba 14,2 milionu korun. Jenže podle všeho se náklady vyšplhaly na 25 milionů korun. A tak když se na to díváme touto optikou, pro tvůrce šlo o jednoznačný neúspěch.

Snímek výrazněji nezabodoval ani při udílení Českých lvů. Získal šest nominací v hlavních kategoriích, mimo jiné za film, scénář a herecké výkony Libuše Šafránkové, Ondřeje Vetchého a Vladimíra Javorského, žádnou z nich však ve skutečnou cenu neproměnil. Úplně bez ocenění ale nezůstal – připadla mu Cena čtenářů časopisu Cinema.

Čas nakonec pracoval v jeho prospěch

Tím však příběh Báječných let pod psa zdaleka neskončil. Film zůstával na televizních obrazovkách a postupně si vybudoval postavení, které původní ekonomická čísla příliš nepřipomíná. Už v roce 2003 se v čtenářské anketě MF DNES o nejoblíbenější český film předchozího desetiletí dostal na desáté místo.

Pomohlo mu bezpochyby i obsazení a kombinace rodinného příběhu, humoru a života před listopadem 1989. Nakonec se ocenění dočkal i režisér Petr Nikolaev. Na mezinárodním filmovém festivalu v Alexandrii získal za Báječná léta pod psa cenu za nejlepší režijní debut.

A téměř tři desetiletí po premiéře film stále z našich pamětí nezmizel. Spíš naopak. Česká televize ho znovu a znovu vrací do programu a Báječná léta pod psa tak dál oslovují diváky, kteří je při premiéře v kinech ani vidět nemohli. „Znám ho nazpaměť a přesto se na něj vždycky ráda podívám znovu,“ píše jeden z fanoušků do diskuze k filmu na kinobox.cz. A to mluví za vše.

Osud Báječných let pod psa je proto trochu paradoxní. Z filmu, jehož uváděné náklady měly výrazně převýšit české kino-tržby a který neproměnil ani jednu ze šesti hlavních nominací na Českého lva, se postupem času stala jedna z výrazných připomínek české kinematografie devadesátých let.

Zdroj: filmovyprehled.cz, ceskylev.cz, kinobox.cz