Hostovi v Ano, šéfe! naservírovali zkažené kuře. Když se kuchař začal hájit, Pohlreich pěnil vzteky

Zdeněk Pohlreich zažil během natáčení Ano, šéfe! ledacos. Některé podniky ho překvapily špínou, jiné chaosem v kuchyni nebo jídlem, které by nejraději okamžitě vrátil. V jedné pražské restauraci se ale stal svědkem situace, která už byla za hranicí všeho. Host dostal na talíř něco, co tam rozhodně skončit nemělo.

Když zákazník jídlo reklamoval, ukázalo se, že problémem bylo zkažené kuřecí maso. Ještě překvapivější bylo vysvětlení z kuchyně. Kuchař se hájil tím, že maso přivezli teprve ten den. Zdeňka Pohlreicha tím ale nepřesvědčil.

Restaurace na místě, kde proudí davy lidí

Řeč je o Sametové restauraci na pražské Národní třídě. Podnik sídlil na mimořádně frekventovaném místě spojeném s událostmi listopadu 1989. Kolem proudily davy lidí, přesto restaurace zůstávala poloprázdná. Zároveň se v ní rychle střídali číšníci i kuchaři. Právě odpověď na otázku, proč tomu tak je, měl Pohlreich během návštěvy najít.

Brzy se ukázalo, že problémy jsou hlubší než jen nedostatek hostů. Kuchař Lukáš pracoval šest týdnů bez jediného dne volna a stále neviděl výplatu. Pohlreich ho přitom nepovažoval za špatného kuchaře. Spíš nechápal, proč schopný člověk v podobných podmínkách vůbec zůstává.

Podnik měl dokonce dva provozní, což Pohlreich vzhledem k jeho situaci považoval za zbytečný luxus. Současně chyběly peníze na běžné suroviny a bývalí zaměstnanci se měli svých výplat domáhat ještě dlouho poté, co odešli.

Host dostal zkažené kuřecí

Největší problém se však ukázal přímo při servírování jídla. Host reklamoval pokrm ze zkaženého kuřecího masa. Kuchař se ale obhajoval tím, že kuře bylo dovezeno právě ten den.

Pohlreich pochopitelně tohle vysvětlení nevzal. Čerstvá dodávka sama o sobě samozřejmě není zárukou toho, že je konkrétní kus masa v pořádku. Pokud surovina zapáchá, do hotového jídla zkrátka nepatří.

Tahle situace dokázala, jak výrazně mohou špatné podmínky ovlivnit fungování celé restaurace. Kuchař byl vyčerpaný, pracoval několik týdnů v kuse bez jediného volného dne a navíc bez mzdy. V takovém prostředí pak začaly vznikat chyby, které už mohly pocítit přímo sami hosté.

Pohlreich z návštěvy rozhodně nadšený nebyl. „Tenhle díl si budu pamatovat jako málokterý,“ komentoval tehdy situaci. Zkušenost se Sametovou označil za smutnou a upozornil na restaurace, kde zaměstnanci pracují v nevyhovujících podmínkách, za málo peněz a pod špatným vedením.

O peníze se hlásili i bývalí zaměstnanci

Během natáčení navíc vyplouvaly na povrch další problémy. Podle pozdějšího shrnutí Expresu se objevili hned tři bývalí zaměstnanci, kterým měl majitel dlužit peníze. Kuchaři Lukášovi se mělo vyplatit přes 18 tisíc korun, bývalý zaměstnanec Karlos požadoval 17 tisíc. Ten se měl majiteli mstít falešnými objednávkami a anonymními rezervacemi.

Také bývalá servírka se podle stejného zdroje domáhala části výplaty a zápočtového listu. Pohlreich tak postupně zjišťoval, že prázdná restaurace není hlavním problémem podniku, ale spíš jedním z důsledků toho, jak funguje.

Pozornost budila epizoda také mezi diváky. V diskuzi pod dobovým článkem na idnes.cz jeden z diskutujících upozornil právě na největší paradox celé situace: „Zdeňkem chválený kuchař, co dá hostům vědomě páchnoucí maso?“ Narážel tím na skutečnost, že Pohlreich v Lukášovi určitý potenciál viděl, přesto právě z jeho kuchyně odešlo problematické jídlo.

Sametová restaurace se tak do historie Ano, šéfe! nezapsala jenom jednou nepovedenou porcí. Na jednom místě se sešly problémy s jídlem, zaměstnanci, penězi i vedením podniku.

Pamatujete si tento díl Ano, šéfe!? A vrátili byste jídlo, kdybyste měli podezření, že maso není v pořádku?

Zdroj: idnes.cz, expres.cz, zeny.iprima.cz