Po smrti Karla Gotta vyšlo najevo něco, co čekal jen málokdo. Rozdělení dědictví bohužel rozdělilo i jeho rodinu
Sledovat v Google Zprávách
Smrt Karla Gotta v říjnu 2019 zasáhla celé Česko. Zatímco miliony fanoušků se loučily s mužem, který po desetiletí patřil k největším ikonám domácí hudební scény, jeho nejbližší čekalo také složité období spojené s vypořádáním pozůstalosti. Přestože se o jeho majetku spekulovalo už za života, skutečný rozsah dědictví i způsob jeho rozdělení vyšel najevo až s odstupem času. A právě tehdy začaly emoce, které neutichly ani po několika letech.
Karel Gott patřil k nejúspěšnějším českým zpěvákům všech dob. Za více než šest desetiletí kariéry prodal miliony nosičů, odehrál tisíce koncertů a získal rekordních 42 ocenění Zlatý slavík a Český slavík. Vedle honorářů z koncertů a televizních vystoupení mu dlouhodobě plynuly příjmy z autorských práv, licencí i prodeje hudebních nahrávek.
Jeho jméno se postupně proměnilo v mimořádně silnou značku, která má vysokou hodnotu i po jeho smrti.
Závěť byla připravena dlouho dopředu
Karel Gott měl své majetkové záležitosti uspořádané ještě za života a závěť několikrát aktualizoval. Přesný obsah dokumentu nikdy nebyl zveřejněn, z informací, které zazněly během dědického řízení a následně v médiích, vyplývá, že mezi dědici figurují jeho manželka Ivana Gottová i děti. Podrobnosti o rozdělení pozůstalosti zůstávají neveřejné.
Média se nicméně dlouhodobě shodují, že nejvýznamnější část pozůstalosti souvisí s rodinou Karla Gotta, především s Ivanou Gottovou a jejich dcerami. Konkrétní podíly ani obsah závěti ale nikdy zveřejněny nebyly.
Součástí dědictví nebyly jen nemovitosti, finanční prostředky nebo umělecké předměty. Významnou hodnotu představují také autorská práva, ochranné známky a příjmy z dalšího využívání Gottova díla. Jeho písně se nadále vysílají v rádiích, vycházejí nové kompilace, televizní stanice pravidelně zařazují koncertní záznamy a dokumenty. Díky tomu jméno Karla Gotta dál generuje vysoké příjmy.
Podle informací zveřejněných v médiích mají dědicové nárok také na pravidelné výnosy z licenčních poplatků a tantiém. Ty mohou přicházet ještě desítky let, protože ochrana autorských práv trvá sedmdesát let po smrti autora nebo interpreta podle charakteru jednotlivých práv.
Zásadní roli po zpěvákově smrti převzala Ivana Gottová, která spravuje odkaz svého manžela, pečuje o archiv i ochranu jeho jména. Pokračuje také v projektech připomínajících jeho tvorbu a spolupracuje na vydávání nových titulů i televizních pořadů.
Rozhodnutí soudu vyvolalo spory
Přestože byla závěť připravena, dědické řízení se neobešlo bez napětí. Největší pozornost vzbudila situace kolem nejstarší dcery Dominiky Gottové. Ta opakovaně uvedla, že s výsledkem dědického řízení není spokojena, a po rozhodnutí soudu veřejně kritizovala způsob, jakým bylo dědictví vypořádáno.
„Je to od Ivany podraz. Budu se bránit,“ řekla Dominika Gottová po rozhodnutí soudu v rozhovoru pro deník Blesk. Její vyjádření okamžitě vyvolalo rozsáhlou mediální pozornost a znovu otevřelo debatu o tom, jak byly vztahy v rodině nastavené a jakou roli hrála závěť připravená samotným Karlem Gottem.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Ivana Gottová se dlouhodobě k rodinným sporům veřejně vyjadřuje jen minimálně.
Gottova manželka opakovaně zdůrazňuje především snahu chránit soukromí svých dcer a důstojně pečovat o odkaz svého manžela. Ani po několika letech tak nepřestává být patrné, že téma dědictví zůstává citlivou záležitostí.
Přesto se zdá, že největší hodnotou, kterou po sobě Karel Gott zanechal, nejsou pouze domy, obrazy nebo finance. Jeho skutečným dědictvím je mimořádné hudební dílo, které oslovuje další generace posluchačů. Každé nové vydání alb, televizní připomínka nebo rozhlasové vysílání jeho písní potvrzuje, že zájem o tvorbu několikanásobného Zlatého slavíka neochabuje ani roky po jeho odchodu.
Vzpomeňme si jen na skladbu Srdce nehasnou, která vznikla v roce 2019 jako výjimečný duet Karla Gotta s jeho tehdy třináctiletou dcerou Charlotte Ellou. Hudbu složil Richard Krajčo, který píseň napsal přímo pro ně. Ve studiu vznikala v době, kdy zpěvák sváděl boj s vážnou nemocí, přesto chtěl na nahrávce osobně spolupracovat.
Původně šlo o citlivou písničku o vztahu otce a dcery, po Gottově smrti však získala mnohem silnější rozměr. Pro miliony lidí se proměnila v symbolické rozloučení s Karlem Gottem a dodnes patří k nejdojemnějším skladbám jeho bohaté kariéry.
Právě proto zůstává dědictví Karla Gotta výjimečné. Nejde jen o majetek, který bylo třeba rozdělit mezi dědice, ale také o odpovědnost za uchování odkazu umělce, jenž výrazně ovlivnil českou populární hudbu a stal se jednou z jejích nejvýznamnějších osobností.
Zdroje: Blesk.cz, Kafe.cz, CNN Prima NEWS
