Stál rekordních 230 milionů korun: Producenti čekali druhou Kolju, místo toho přišlo jedno z nejdražších zklamání

Obrovský rozpočet, hvězdné obsazení a očekávání, že toto válečné drama naváže na oscarový úspěch Kolji. Film sice do kin přilákal mnoho diváků, ale ani to nestačilo na pokrytí vzniklých nákladů.

Dnes je tento snímek považován za moderní klasiku a pravidelně se vrací na televizní obrazovky. Z ambiciózního projektu, který nenaplnil očekávání producentů, se i přesto stalo skvělé válečné dílo.

Další úspěch se nekonal

Režisér Jan Svěrák uvedl do kin roku 2001 toto válečné drama s velkým očekáváním. Po obrovském úspěchu Kolji, který získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film, se předpokládalo, že následující snímek sklidí podobné ovace. Díky tomu neváhal producent Eric Abraham investovat poměrně vysokou sumu do tohoto projektu. Zároveň se postaral o další zahraniční investory.

Rozpočet dosáhl 230 milionů korun, což z Tmavomodrého světa udělalo nejdražší český snímek všech dob. V roce 2019 tento rozpočet překonal film Jan Žižka.

Kromě Česka se natáčelo ve Velké Británii, k natáčení byla používána historická letadla, drahé kulisy a nechyběly ani náročné letecké scény. Šlo o projekt, který měl potenciál pro celosvětový úspěch.

Náklady nebylo možné pokrýt

Na první pohled to vypadalo, že se z filmu nemůže stát propadák. Do kin totiž přilákal více než milion diváků a zařadil se mezi nejnavštěvovanější filmy roku 2001. Ani rekordní návštěvnost ale nestačila k tomu, aby pokryla náklady.

U běžného českého filmu by to na pokrytí nákladů stačilo zcela bez problémů, avšak u Tmavomodrého světa se spoléhalo především na zahraniční distribuci. Ta ale bohužel nepřinesla očekávaný zisk, protože film úspěch Kolji nezopakoval.

Producenti tak při tomto zjištění brečeli vzteky, protože investice se nikdy plně nevrátila. Tmavomodrý svět tak sice sklidil u diváků úspěch, po finanční stránce šlo ale o nevýdělečný propadák.

Příběh zaujal kritiky

Příběh se točí kolem osudů československých pilotů, kteří po okupaci odešli bojovat do britského královského letectva RAF. Film je nejen plný válečných scén, ale ukazuje také důležitost přátelství, lásky a reflektuje, jak bylo těžké vrátit se do vlasti po druhé světové válce. V hlavních rolích zazářili například Ondřej Vetchý, Kryštof Hádek, Oldřich Kaiser nebo Tara Fitzgeraldová.

Kritikům se líbil nejen silný příběh, ale také práce s kamerou. Ačkoli si film po finanční stránce na sebe nevydělal, získal řadu ocenění (několik Českých lvů) a stal se také kandidátem na Oscara. To bohužel dokládá, že ani uznání kritiků nezaručí ekonomický úspěch.

Film i po letech získává nové diváky

Zatímco po premiéře se mluvilo zejména o vysokém rozpočtu, dnes patří Tmavomodrý svět k oblíbeným filmům napříč generacemi. Pravidelně se v reprízách vrací na televizní obrazovky a umisťuje se na předních příčkách nejlepších českých filmů po roce 1989.

Podle historiků a filmových kritiků jde totiž o nejvíc věrohodný film, který zpracovává osudy československých letců RAF. Díky Tmavomodrému světu se navíc o tento příběh začaly zajímat i mladší generace. Z finančního propadáku se tak stal film, který je hitem nejen u starší generace, ale oblíbila si jej i generace mnohem mladší. To naznačuje také poměrně dobré hodnocení na ČSFD.

Přesto někteří diváci kritizují, že milostná dějová linka byla poněkud zbytečná a že bez ní by šlo o bravurní válečný film. Někteří ve filmu vidí jistou podobnost s americkým Pearl Harbor.

Výdělek nereflektuje úspěch

Finanční ztráta tedy nemusí automaticky znamenat, že diváci film označí za propadák. Kvůli mimořádně vysokému rozpočtu se sice nepodařilo pokrýt veškeré náklady na natáčení, ale přesto je umělecká hodnota filmu velmi vysoká. Mnoho diváků jej stále i po mnoha letech označuje za nejlepší dílo Jana Svěráka.

Zdroje:

https://www.csfd.cz/film/8803-tmavomodry-svet/prehled/

https://www.filmovyprehled.cz/cs/film/355/tmavomodry-svet

https://www.extra.cz/tmavomodry-svet-byl-dlouho-nejdrazsim-filmem-co-ho-nyni-nahradi