Alfred Hitchcock: Král hororu se bál obyčejných vajec

Největší mistr napětí v dějinách filmu trpěl tak silnou fobií z vajec, že nemohl ani být v jejich blízkosti. Žloutek mu připadal odpornější než všechna krev z jeho nejděsivějších filmů dohromady.

Odpor silnější než strach: Co Hitchcock cítil při pohledu na vejce?

Hitchcock sám popisoval svou fobii jako něco, co ho doslova paralyzovalo. Nemohl se na vejce ani podívat, natož ho vzít do ruky nebo sníst. Už samotná představa žloutku tekoucího z prasknuté skořápky ho rozčilovala tak moc, že musel opustit místnost.

Nejhorší pro něj byla konzistence žloutku. Ta lepkavá, slizká hmota mu připomínala něco živého a zároveň mrtvého. Říkal, že vejce vypadají jako malé rakve s něčím podivným uvnitř. Představa, že by ho musel sníst, ho děsila více než jakákoli scéna, kterou kdy natočil.

Ani vařená vejce pro něj nebyla únosná. Tvrdil, že ten bílý, gumový bílek je stejně odporný jako syrový žloutek. Celá struktura vejce, jeho tvar, barva i vůně – všechno na něm Hitchcocka odpuzovalo natolik, že se mu dělalo zle.

Fobie byla tak silná, že ovlivňovala jeho každodenní život. V restauracích si musel vždy ověřit, že v jídle nejsou žádná vejce. Doma manželka musela vajíčka schovávat a nikdy je nepřipravovala, když byl v kuchyni.

Citáty odhalující hloubku fobie: Vlastními slovy

Hitchcock svou fobii nikdy netajil a často o ní mluvil v rozhovorech. V jednom z nejznámějších citátů řekl: Vejce mě děsí více než cokoliv jiného na světě. Ten žloutek, jak se klouzavě valí… to je odporný pohled. Nikdy jsem vejce nejedl a nikdy jíst nebudu.

V jiném rozhovoru přiznal: Mám hrůzu z vajec. Jsou odpudivější než krev. Krev je aspoň červená a má barvu života. Ale ten žlutý žloutek… to je něco nečistého, něco špatného.

Novinářům často vyprávěl, jak se cítí, když vejce vidí: Je to, jako bych se díval na něco mimozemského. Ta kulatá věc s tekutinou uvnitř, to prostě není normální. Když někdo rozbije vejce, jsem schopný omdlít.

Podle vzpomínek jeho asistentů se Hitchcock dokázal rozčílit i kvůli vajíčku ve filmech. Když měl natáčet scénu s jídlem, kde se objevovala vejce, vždy požádal někoho jiného, aby dohlédl na přípravu. Sám se ke kameře nepřiblížil, dokud nebylo vejce ze záběru úplně pryč.

Původ strachu: Kde se fobie vzala?

Psychologové se dodnes hádají, co mohlo Hitchcockovu fobii způsobit. Sám režisér nikdy přesně nevysvětlil, kdy a proč se jeho odpor k vejcím objevil. Pamatoval si jen, že ho měl už jako malé dítě.

Některé teorie poukazují na jeho náboženskou výchovu u jezuitů, kde se možná setkal s nějakým traumatickým zážitkem spojeným s vejci. Jiné vysvětlení hledá souvislost s jeho obecným strachem z nečistoty a kontaminace.

Možná to souviselo s jeho perfekcionismem. Hitchcock byl člověk, který chtěl mít všechno pod kontrolou, a vejce představují něco nepředvídatelného. Nikdy nevíte, co najdete uvnitř skořápky – může být čerstvé, ale taky zkažené, nebo dokonce se živým ptačím plodem.

Vliv na tvorbu: Fobie v Hitchcockových filmech

I když Hitchcock vejce nemohl vystát, několikrát se objevila v jeho filmech. Ale vždy jen okrajově a nikdy jako hlavní prvek scény. Bylo to pro něj jako překonávání vlastních hranic – dokázal je zahrnout do příběhu, ale nemohl jej přímo režírovat.

V některých jeho filmech najdete jemné narážky na jeho odpor. Postavy často jedí všechno možné, jen ne vejce. Snídaně se objevují často, ale vždy bez klasických míchaných nebo vařených vajec.

Hitchcock tvrdil, že jeho fobie mu pomáhala pochopit strach obecně. Věděl, jak iracionální může být skutečný strach a jak dokáže člověka paralyzovat. Tahle osobní zkušenost se strachem mu možná pomáhala vytvářet tak přesvědčivé thrillery.

Ironií osudu se stal mistr hororu, který se bál něčeho tak banálního. Ale možná právě tahle osobní zkušenost s iracionálním strachem z něj udělala tak dobrého režiséra. Věděl, že největší hrůza často přichází z nejobvyklejších věcí.

Život s fobií: Jak se s tím vyrovnával?

Hitchcock se naučil se svou fobií žít. Měl jasná pravidla – žádná vejce v jeho blízkosti, žádná vajíčka v jeho jídle, žádné rozhovory o receptech s vejci. Okolí to respektovalo a nikdo se mu nesnažil fobii vyléčit.

Manželka Alma ho v tomto ohledu úplně podporovala. Nikdy nevařila vejce, když byl doma, a vždy se ujistila, že hosté o jeho fobii vědí předem. Pro hosty to byla často překvapivá informace – muž, který vyděsil půl světa, se třese strachy kvůli snídaňovému vejci.

Hitchcock svou fobii bral s humorem. Často říkával, že když může vyděsit miliony lidí, má právo se bát aspoň jedné věci. A ta jedna věc prostě byla vejce – obyčejné, všudypřítomné, ale pro něj naprosto nepřekonatelné.

Zdroje: csfd.cz, imdb.com, Wikipedia, The Telegraph