Ve věku 90 let odešla slavná herečka z Ostravy. Hrála ve filmu Bathory i v pohádce Peklo s princeznou

Česká divadelní a filmová herečka se stala opravdovou legendou. Všichni ji známe hlavně díky jedné pohádce. Bohužel ale v červnu zemřela. Bylo jí neuvěřitelných devadesát let.

Po desítky let byla Marie Viková neopomenutelnou součástí ostravského Divadla Petra Bezruče. Ke všemu patřila mezi slavnou poválečnou generaci DAMU. Kromě toho byla spjatá i s Českou televizí, kde hrála v mnoha seriálech a inscenacích. Její kariérní život byl velmi pestrý, ale pokud jde o osobní život, o tom bohužel nevíme téměř nic.

Odmítla jít do Prahy

Divadlo milovala odmalička. Herectví tak vystudovala na pražské Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze. Do ročníku chodila se spoustou dalších významných herců, třeba s Janem Třískou, Libuší Švormovou, Zdenou Hadrbolcovou nebo Františkem Husákem. Jakmile školu dokončila, hned dostala angažmá v ostravském Divadle Petra Bezruče.

Zahrála si ve slavných divadelních hrách jako Tramvaj do stanice Touha, Matka Kuráž, Lištička nebo Jitřní paní. Za hru Kuřecí hlava byla dokonce nominovaná na Cenu Nadace Českého literárního fondu. Když v polovině šedesátých let odešla skupina kolem Jana Kačera z ostravského divadla do Prahy, kde založili Činoherní klub, Marie Viková se toho odmítla účastnit. Chtěla stůj co stůj zůstat v Ostravě.

Později také říkala, že svého rozhodnutí nikdy ani na vteřinu nelitovala, protože ostravské divadlo podle ní dělalo velmi kvalitní představení a Ostrava pro ni navíc byla srdcovou záležitostí.

Vychovala spoustu nadaných žáků

Do svých čtyřiceti let ale hrála jenom v divadle. Pak konečně objevila i kouzlo filmové kamery. Poprvé si zahrála prodavačku v kriminálce Město nic neví z roku 1975. Naposledy si pak zahrála třeba ve filmu Bathory z roku 2008 anebo v pohádce Peklo s princeznou. Kromě toho ji diváci mohou znát i z oblíbeného seriálu U nás doma.

Hrála až do své smrti. Do poslední chvíle se věnovala uměleckému přednesu a komponovaným večerům. Zároveň se pravidelně objevovala na Mezinárodním festivalu komorního melodramatu a spoluorganizovala i Mezinárodní koncertní festival. Dlouho byla spojená i s Janáčkovou filharmonií.

Kromě herectví perfektně zvládala i pedagogickou činnost. Učila na Janáčkově konzervatoři v Ostravě a na základní umělecké škole v Klimkovicích a tak během svého života vychovala desítky talentů.

Vzpomínala na druhou světovou válku

V projektu Paměť národa mimo jiné popsala i dramatické zážitky z konce druhé světové války, kterou prožila jako dítě v Bystřici nad Hostýnem. Vyprávěla třeba o příchodu bojové linie na Moravu v závěru války i na zastřelené německé vojáky, které viděla na vlastní oči. Často vzpomínala na osvobozenecká vojska, před kterými hospodáři odváděli dobytek do lesů, aby jim ho vojáci nezabavili.

Herečka odtajila, že zrovna seděla venku v kadibudce, když na vrata statku začali bušit vojáci. Měla prý strach, že začnou střílet a zemře.

O svém soukromí nikdy příliš nemluvila, veškerý osobní život si vždycky dost střežila. Ví se ale to, že byla provdaná, ale příjmení Tuláčková v kariérním životě vůbec nepoužívala. O svém manželovi ani dětech se v rozhovorech nikdy ani slovem nezmínila.

Ve věku devadesáti let tak odešla slavná herečka z Ostravy. Marie Viková hrála ve skvělých českých filmech a seriálech, ale také byla výbornou učitelkou. Herecká legenda se tak navždy zapsala do duší diváků i svých hereckých kolegů.

Zdroj: csfd.cz, pametnaroda.cz, cs.wikipedia.org