Starý koberec má dnes cenu až 85 000 Kč. Kdysi jsme po podobných doma šlapali každý den

Když se řekne „starožitnost“, většina lidí si představí porcelán po babičce, obraz s krajinkou nebo hodiny, které odbíjejí tak hlasitě, že by v paneláku probudily i spáče v pátém patře. Jenže sběratelský svět je mnohem širší. Dnes je totiž řeč o kobercích.

O těch nenápadných doplňcích našich domácností, které tiše leží na podlaze a nechávají po sobě šlapat. Přitom mají za sebou příběhy, za které by se nemusel stydět ani román. A patří rovněž mezi sběratelské kousky.

Skládce či smetišti se vyhněte

Ať už jde o investory, sběratele, restaurátory nebo ekologické nadšence, jedno je jisté: staré koberce dnes nejsou odpad. Jsou to poklady. A kdo si myslí, že sběratelé touží jen po nábytku z mahagonu a špercích z první republiky, ten by měl jednou navštívit aukci orientálních koberců. Tam se totiž bojuje s vášní, kterou by člověk čekal spíš u dražby veteránů než u kusu tkaniny. Vzpomínám si na filmové zpracování Čapkovy povídky Čintamani a ptáci. Tam byl MUDr. Vitásek tak posedlý vzácným kobercem, že se ho vydal ukrást.

Sběratelé možná čekají právě na ten váš kousek

Máte doma starý koberec, který už dávno ztratil své původní barvy a vy se ho chystáte vyhodit na skládku? O jeho osudu ale můžete rozhodnout jinak. Možná máte kus, který je z 30. nebo 40. let minulého století, ručně tkaný, a k tomu navíc zrozený někde v Orientu. Podívejte se na internet a nabídněte ho sběratelům. To, za co vy se stydíte, oni přijmou s otevřenou náručí. A ještě vyplatí slušnou sumu. Ta se bude odvíjet podle stavu, provenience, signatury i použitého materiálu.

Například ručně tkaný koberec o rozměru 325 x 220 cm, vyrobený v 30. letech, může mít cenu kolem 40 tisíc korun. Cena sto let starého, ručně tkaného perského běhounu se pohybuje kolem 20 tisíc korun. Přežil monarchii, válku i panelákové období.

Koberce z Kašmaru

Ručně vázané kusy s florálními vzory, medailonem uprostřed a zachovalými barvami mohou mít hodnotu desítek tisíc korun. Pokud jsou zachovalé a doložené znaleckým posudkem, není výjimkou ani cena blížící se 90 tisícům. Třeba kus o rozměru 250 x 350 cm s bavlněnou osnovou a vlněným vlasem je vhodný jako investice. Chybí mu totiž už jen pár let, aby se stal starožitností. Jeho cena dosahuje 85 tisíc.

U starých perských koberců z počátku 20. století se hodnota může vyšplhat až na stovky tisíc korun. A vy byste něco takového vyhodili na smetiště jen proto, že vám koberec připadá ošklivý a chcete ho vyměnit za moderní?

Koberec jako ekologický hrdina

O staré koberce nemají zájem jen sběratelé, aby je využili jako investici, ukládali do sbírek nebo připravovali pro muzea. Tento starý sortiment můžete znovu použít i vy sami. Snížíte tak odpad a ušetříte životní prostředí. Nejen starý nábytek, ale i koberce totiž mohou procházet procesem opětovného použití nebo recyklací.

Znovupoužití je oprava věci a její použití k témuž účelu. A pokud už dosloužily definitivně, nastupuje recyklace. Při ní se materiál rozdrtí a přemění se na stavební izolaci či jiný užitečný výrobek.

Někdy postačí i dobrý pocit

Ne každý koberec je investiční hvězda. Ale i ty obyčejné mají šanci na nový život. Sice za ně nedostanete ani korunu, ale ušetříte přírodu a ulevíte skládkám. A dobrý pocit je někdy cennější než peníze.

Třeba ho nabídněte sousedům na chatu. Nejspíš za něj nic nedostanete, ale zbavíte se nepotřebného kusu bez nutnosti likvidace. Anebo ho opětovně použijte sami: můžete ho rozstříhat na různé malé koberečky nebo předložky třeba do auta, do garáže či dílny, do psí boudy nebo na kočičí škrabadlo. Kousek ho můžete vozit i v autě, aby vám v zimě posloužil při vyproštění auta ze sněhu nebo bláta. Stačí ho položit pod prokluzující kolo.

Zdroje: CzechAntik, SBazar, MZPGov