Kvíz: Otázka číslo 4 zavaří každému, kdo jen předstírá, že miluje české filmy. Na plný počet bodů dosáhne málokdo
Sledovat v Google Zprávách
„Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným.“ Jen málokterá filmová hláška zlidověla tak jako tahle z filmu Rozmarné léto podle díla Vladislava Vančury. Stačí pár slov a většina diváků si okamžitě vybaví Rudolfa Hrušínského, Vlastimila Brodského nebo Františka Řeháka. Česká kinematografie je podobných nezapomenutelných momentů plná a řada z nich vznikla díky slavným knihám českých spisovatelů.
Bohumil Hrabal, Vladislav Vančura, Jaroslav Havlíček, Ladislav Fuks, Karel Poláček nebo Ota Pavel dali filmařům příběhy, které dodnes patří ke zlatému fondu českého filmu. Jenže převést oblíbený román na filmové plátno není vůbec jednoduché. Režiséři se musí rozhodnout, co z knihy ponechají, co vypustí a jak zachovat atmosféru, kterou si čtenáři často představují úplně jinak.
Není proto divu, že filmové adaptace bývají pod mnohem větším drobnohledem než původní scénáře.
Každá adaptace vstupuje na tenký led
Čtenáři bývají nároční a srovnání s knihou se nevyhne žádný režisér. Přesto vznikly snímky, které si získaly respekt kritiků i diváků a dnes patří ke zlatému fondu české kinematografie.
O tom, jak náročná podobná práce může být, svědčí třeba vznik filmu Marketa Lazarová. Režisér František Vláčil se s mimořádně složitým jazykem stejnojmenného románu Vladislava Vančury potýkal několik let. Natáčení zabralo více než 500 natáčecích dnů a štáb pracoval v náročných zimních podmínkách.
Výsledkem byl snímek, který je označován za jeden z nejlepších českých filmů všech dob.
Jiný osud potkal Skřivánky na niti. Adaptace Hrabalových povídek režiséra Jiřího Menzela vznikla už v roce 1969, ale komunistický režim ji okamžitě uložil do trezoru. Diváci se jí dočkali až po více než dvaceti letech, v roce 1990. Paradoxně právě tehdy film získal na festivalu Berlinale nejvyšší ocenění, Zlatého medvěda.
Některým adaptacím se podařilo překonat vysoká očekávání čtenářů, jiné dodnes rozdělují publikum. Bez české literatury by naše kinematografie ale přišla o řadu svých největších pokladů.
Myslíte si, že je znáte opravdu dobře? Otestujte se v našem kvízu.
Zdroje: Český rozhlas, ČSFD, Národní filmový archiv
