V soutěži Chcete být milionářem vyhrál 320 tisíc korun. O rok později dostal doživotní trest ve vězení
V televizním studiu působil jako tichý a nenápadný soutěžící. Na otázky odpovídal bez emocí, odnesl si vysokou výhru a diváci na něj brzy zapomněli. Jenže o několik měsíců později se jeho tvář objevila znovu. Tentokrát ve všech zpravodajských relacích. Nikdy předtím ani nikdy potom nesoutěžil v české či československé televizi vrah.
Na přelomu tisíciletí patřil pořad Chcete být milionářem? k nejsledovanějším televizním pořadům u nás. Původně britská soutěž si získala popularitu po celém světě. Na Novu dorazila v roce 2000 a okamžitě si našla davy fanoušků. Kdo by ty velké peníze nechtěl vyhrát! Dokonce o soutěži nazpíval písničku Jaromír Nohavica! Kombinace napětí, vysoké výhry, ale také hodně jednoduchých pravidel přikovala do křesla před televizní obrazovku miliony diváků.
Velkou zásluhu na úspěchu měl charizmatický moderátor. Vladimír Čech byl pověstný svým smyslem pro mírně černý humor a také uměním vytvářet napětí. Stal se doslova ikonou celého pořadu. Po jeho odchodu převzal moderování Martin Preiss. Sledovanost sice postupně klesala, soutěž si stále držela velkou popularitu. Pro mnohé soutěžící byla účast ve studiu opravdu životním zážitkem.
A pak přišel soutěžící Viktor Kalivoda. V březnu 2004 usedl proti Martinu Preissovi jako šestadvacetiletý soutěžící ze Slaného. Působil nenápadně, mluvil klidně a nic nenasvědčovalo tomu, že se jeho jméno brzy zapíše do historie z úplně jiného důvodu.
Vyhrál 320 tisíc. Koupil si zbraně
V březnu 2004 usedl Viktor Kalivoda do horkého křesla ve 334. díle soutěže Chcete být milionářem?. Moderátor Martin Preiss jej divákům představil jako člověka, který rád čte detektivky a rekreačně hraje fotbal a volejbal. Na první pohled ničím nevyčníval. Odpovídal stručně, bez zbytečných emocí, a první otázky zvládal prakticky bez zaváhání.
První větší nejistota přišla až u otázky za 80 tisíc korun, která se týkala filmu Kamenný most režiséra Tomáše Vorla. Kalivoda přiznal, že snímek nezná, přesto nakonec zvolil správnou odpověď.
Ještě složitější byla otázka za 160 tisíc korun o historických událostech spojených se Smetanovou operou, i tu ale zvládl. U následující otázky využil nápovědu přítele na telefonu, která se týkala úvodních slov nápisu na pomníku Jana Husa na Staroměstském náměstí.
Díky správné odpovědi si zajistil druhou garantovanou částku 320 tisíc korun.

V jedenácté otázce už štěstí neměl. Moderátor se zeptal na křestní jméno otce spisovatelů Karla a Josefa Čapkových. Kalivoda odpověděl Josef, správně však bylo Antonín. Soutěž tak pro něj skončila s výhrou 320 tisíc korun.
Když se ho Martin Preiss zeptal, zda je spokojený, pouze stručně přikývl a odpověděl: „Jsem“.
I tento okamžik podle diváků i pozdějších komentářů provázela jeho typická zdrženlivost.
Lesní vrah ve filmu
O rok později následoval šok. Podle výsledků policejního vyšetřování použil část vyhraných peněz k nákupu dvou pistolí. Na podzim roku 2005 zastřelil tři náhodně vybrané lidi v lesích na Brněnsku a Kladensku. Policisté později uvedli, že plánoval také útok v pražském metru, který se už neuskutečnil díky jeho zadržení.
Při výsleších kriminalistům popisoval dlouhodobé psychické problémy a pocity odcizení. Motiv svých činů však nikdy jednoznačně nevysvětlil. V roce 2006 byl odsouzen k doživotnímu trestu. Ve věznici Valdice v roce 2010 spáchal sebevraždu.
Případ Viktora Kalivody po dlouhých letech inspiroval režiséra Radima Špačka. Ten podle scénáře Zdeňka Holého natočil film Lesní vrah. Snímek měl premiéru v roce 2024. Není to klasický thriller ani detektivka. Ve filmu nejde až tak o samotné vyšetřování. Režisér vykreslil psychologický portrét osamělého muže. Film sleduje jeho život během měsíců, které předcházely třem brutálním vraždám.
Tvůrci se záměrně vyhnuli klasickému kriminálnímu thrilleru. Místo akce a policejního pátrání ukazují každodenní život člověka, u něhož okolí jen těžko rozpoznávalo, co se odehrává v jeho mysli. Film tak nabízí jiný pohled na jeden z nejotřesnějších případů české kriminalistiky.
Kalivodův zločin připomněl také dokumentární cyklus Historie českého zločinu pro Český rozhlas. Na případ v něm vzpomíná bývalý šéf vyšetřovacího týmu Michal Mazánek. Ani více než dvacet let po vraždách tento případ nepřestal vyvolávat otázky, zda bylo možné tragédii včas zabránit.
Zdroje: idnes.cz, ceskatelevize.cz, irozhlas.cz
Sledovat v Google Zprávách