Vzpomínka na Ladislava Smoljaka: Talentovaný umělec čerpal náměty k tvorbě ze svého života
Říkalo se mu český Albert Einstein. Narodil se 9. prosince 1931 v Praze a kdyby před dvanácti lety neodešel, jistě by své narozeniny oslavil ve velkém stylu v divadle, ve kterém působil takřka do své smrti. Na tohoto filmového a divadelního herce, režiséra a scenáristy, můžeme jen stěží zapomenout. Proto si ho dnes opět připomeňme.
Byl promovaným pedagogem matematiky a fyziky, jelikož původně neuspěl na DAMU, kam se s nadšením hlásil. To mu ovšem nebránilo se později výrazným způsobem zapsat do historie českého kulturního dění, a to nejen jako spolutvůrce legendárního autorského divadla. Smoljak byl i dramatik, scenárista, filmový režisér a herec. Pokud jste to doposud netušili, byl to právě on, kdo kdysi vymyslel zpěváckou anketu Zlatý slavík, jak uvádí ČSFD.
Začátek jeho kariéry mu však odstartovala práce redaktora, kdy psal pro časopis Kultura a recenzoval tehdejší televizní tvorbu.
Nakladatelským redaktorem byl následně dvanáct let, než se do světa filmu zapsal jako spoluautor mnoha filmů, divadelních her, ale i prostřednictvím postavy, která je i dnešní mladé generaci dobře známá.
Velikán Jára Cimrman
Jeho spolupráce se Zdeňkem Svěrákem měla více než mimořádný kulturní dopad na české divadlo a film. Způsob, jakým společně uvedli fiktivní postavu Járy Cimrmana do širokého povědomí lidí, se dodnes považuje za famózní a hodný nejvyšší poklony. Nejdříve se zrodila postava Cimrmana v rozhlasovém pořadu Vinárna U pavouka, ale dle informací FDb, se později díky své popularitě otevřelo samotné Divadlo Járy Cimrmana ve spolupráci se Svěrákem a Jiřím Šebánkem, po jehož odchodu se začal Smoljak na divadle podílet i autorsky.
Filmy ze života
V polovině sedmdesátých let se začal zajímat o filmovou tvorbu, díky čemuž spatřilo světlo světa několik jeho nezapomenutelných filmových trháků. Jáchyme, hoď ho do stroje, Kulový Blesk, Trhák, Marečku, podejte mi pero, Vrchní, prchni!, ale i Na samotě u lesa – to je tvorba, která k němu neodmyslitelně patří. A právě pro poslední zmiňovaný film čerpal společně se Svěrákem náměty ze svého života.
Jak vyobrazuje Náš Region, film se opírá o chalupářskou zkušenost autorů snímku, kteří během hledání narazili na majitele chalupy a ten jim sliboval, že prodá krávu a na jaře už nezaseje. Nikdy to však nesplnil. Jmenoval se pan Lukšíček a stal se předobrazem dědy Komárka v podání skvělého Josefa Kemra. Ostatně, téměř všechny filmy, na kterých se podílel, byly zpracované na základě pravdivého příběhu nebo alespoň jeho části.
Zemřel náhle na rakovinu, a to dne 6. června 2010 v kladenské nemocnici, přičemž v divadle hrál ještě 10 dní před svým úmrtím.
Zdroj: ČSFD, FDb, Náš Region