Česká televize chystá neobvyklou vánoční pohádku. Herci v ní nesmějí mluvit a natáčení má přísná pravidla

Klasické pohádky známe všichni. Představte si ale pohádku, ve které herci nemluví, nýbrž si mezi sebou povídají pomocí znakového jazyka. Přesně takové pohádky natáčí Česká televize a brzy bude mít premiéru v řadě už jedenáctá. Kromě znakového jazyka má ale i další specifikum.

Většina z nás si Vánoce bez pohádek vůbec nedokáže představit. Obvykle si pouštíme nějakou osvědčenou klasiku. Někteří z nás naopak rádi dají šanci něčemu úplně novému a ještě neokoukanému. Česká televize proto už pár let točí i pohádky ve znakovém jazyce. Ale ne, nejde o to, že jsou tlumočené do znakového jazyka. Znakový jazyk používají sami herci.

Taková pohádka má spoustu specifik

Česká televize se natáčení přesně takových pohádek pro neslyšící věnuje už asi deset let. Tyto pohádky ale nejsou určené pouze pro neslyšící diváky. Herci jsou dabovaní, takže si na své přijdou i slyšící diváci.

Podle všeho jde o něco doopravdy výjimečného. Kreativní producent České televize Luděk Horký nedávno prohlásil, že jde o skutečný světový unikát. To znamená, že nikdo jiný na světě takovým způsobem pohádky netočí.

Jenže natáčení těchto pořadů je extrémně náročné, a to jak pro samotné tvůrce, tak i pro herce. Na place se totiž musí pohybovat i tlumočníci a odborníci, kteří kontrolují, zda herci znakují správně. Tlumočníci zase tvůrcům překládají, co se zrovna ve znakovém jazyce říká. Když herec udělá ve znakovém jazyce chybu nebo trochu jinak hýbne rukou, musí se scéna přetočit.

Diváci jsou nadšení

Při natáčení navíc herci musí mít zabrané nejenom obličeje, ale pochopitelně i ruce a celkové pohyby, aby bylo vidět, co zrovna znakují. Jinak by to nedávalo žádný smysl. I práce s rekvizitami bývá o dost složitější. Když herec potřebuje ke znakování obě ruce, nemůže v nich samozřejmě současně nic držet.

Jinak probíhá i zastavení natáčení scén. Na herce nemohou tvůrci jen tak zakřičet.

Například pohádka Ke všem čertům, která měla premiéru v minulém roce a kterou natočil režisér Jan Bártek, u diváků sklidila spoustu pozitivních reakcí. Příběh, který se inspiroval pohádkou Boženy Němcové Čertův švagr, je důkazem toho, že nejenom klasická pohádka dokáže u českých diváků zabodovat.

Třeba uživatel Johnny.ARN na Česko-Slovenské filmové databázi napsal: „Neherci to zvládli lépe než někteří herci v klasických filmech.“ Divákům se líbil nejenom samotný pohádkový příběh, ale právě i forma zpracování a hlavně samotní herci, kteří vlastně ani profesionálními herci nejsou.

Sudička, která chce šířit jenom samé dobro

A letos bude mít premiéru v řadě již jedenáctá pohádka České televize. S názvem Poslední sudička se na Štědrý den objeví na kanálu ČT2. Hlavní hrdinkou pohádky je mladičká sudička Mořenka, která chce šířit jenom dobro a lásku, ale ne vždycky to vyjde přesně podle jejích představ.

Když tak jednoho dne při své věštbě uvidí obra, který má ublížit mladému princi, začne pochybovat o tom, jestli to, co dělá, je pro ni to pravé. A tak se zařekne, že už nebude sudičkou a nebude rozhodovat o osudech jiných. Mořenka se proto rozhodne ostatní sudičky opustit.

Režisérem pohádky je Pavel Jandourek, který takovou pohádku točí teprve podruhé. Sám v jednom z rozhovorů prohlásil, že ho tahle tvorba neskutečně vtáhla, a to mnohdy tak, že úplně přestal vnímat, že herci ve skutečnosti nemluví, ale znakují.

Česká televize jako jediná natáčí pohádky, ve kterých herci nemluví, ale znakují. Do letošního roku jich vzniklo jedenáct a nejspíš jich bude mnohem víc. Diváci tomu fandí, a tím i ukazují, že český divák není tak konzervativní, jak se může na první pohled zdát.

Viděli jste už někdy pohádku ve znakovém jazyce? A co na ni říkáte?

Zdroj: ceskatelevize.cz, novinky.cz, csfd.cz