Dušek při natáčení pořádně vyděsil svou kolegyni. Režisér její skutečnou reakci nechal ve filmu

Některé filmové scény jsou nacvičené do posledního detailu, jiné vzniknou úplnou náhodou. Při natáčení jednoho slavného českého filmu se herec rozhodl svou kolegyni překvapit přímo před kamerou. Neměla tušení, co udělá, a její zděšení proto nebylo vůbec hrané. Režisérovi se výsledek zalíbil natolik, že záběr ve filmu ponechal.

Herečka netušila, co kolega udělá, a před kamerou se doopravdy vyděsila. Režisér její reakci nechal ve filmu a diváci ji sledují už více než čtvrt století, aniž by tušili, že nebyla součástí původního plánu. Stalo se to při natáčení českého snímku, který zaznamenal mimořádný úspěch a nakonec se dostal až mezi pětici filmů nominovaných na Oscara.

Dušek se rozhodl kolegyni překvapit

Řeč je o filmu Musíme si pomáhat režiséra Jana Hřebejka z roku 2000. Anna Šišková v něm ztvárnila Marii Čížkovou, manželku Josefa v podání Bolka Polívky. Do jejich života během okupace pravidelně vstupuje také česko-německý kolaborant Horst Prohaska, kterého zahrál Jaroslav Dušek.

Právě Dušek stojí za neplánovaným okamžikem. Během scény v jídelně zvenčí zaťukal na okno a hlasitě vykřikl německy. Tento nápad podle dostupných zdrojů nebyl v původním scénáři a Anna Šišková o něm nevěděla. Skutečně se proto lekla. Hřebejkovi se autentická reakce zalíbila a záběr zůstal ve výsledném filmu.

K Duškovu herectví ostatně improvizace neodmyslitelně patří. V někdejším rozhovoru pro iDnes.cz vysvětloval, že při filmu sice není možné improvizovat stejně volně jako na divadle, protože kameraman i ostatní herci počítají s připravenou scénou, Hřebejk jim ale určitou volnost dával. „I při natáčení nás někdy vyzýval Jan Hřebejk: Překvap mne!“ vzpomínal Dušek.

V domě ukrývali židovského mladíka

Musíme si pomáhat se odehrává za německé okupace. Josef a Marie Čížkovi ve svém domě ukrývají mladého židovského uprchlíka Davida Wienera, kterého ztvárnil Csongor Kassai. Každá návštěva tak pro ně představuje obrovské nebezpečí. Situaci komplikuje zejména Horst Prohaska, který spolupracuje s okupanty, k Čížkovým pravidelně dochází a zároveň nadbíhá Marii.

Příběh přitom není čistou scenáristickou fantazií. Petr Jarchovský podle všeho vycházel ze skutečných epizod z období protektorátu. Film tak spojuje tragické historické okolnosti s černým humorem a ukazuje lidi, kteří se v krajních situacích nechovají vždy jednoznačně hrdinsky nebo zbaběle.

Snímek si získal také mimořádnou přízeň diváků. Na ČSFD má tisíce hodnocení a stovky uživatelských recenzí. „Pro mě nejlepší český film od roku 1989,“ napsal například v roce 2007 uživatel Malarkey. Vyzdvihl především způsob, jakým Hřebejk s Jarchovským dokázali propojit temnou atmosféru, lidskost a humor.

Film se dostal až k Oscarům

Musíme si pomáhat uspělo nejenom v českých kinech, kde ho podle dostupných statistik vidělo 323 981 diváků. Ještě výraznější byla jeho cesta filmovými cenami. Českého lva získali mimo jiné Jan Hřebejk za režii, Anna Šišková za hlavní ženský herecký výkon, Bolek Polívka za hlavní mužský herecký výkon a Petr Jarchovský za scénář.

Ocenění získal také samotný film.

Největší mezinárodní úspěch přišel v roce 2001. Musíme si pomáhat se dostalo mezi pět snímků nominovaných na Oscara za nejlepší zahraniční film. Cenu sice nakonec nezískal, samotná nominace ho však zařadila mezi nejvýraznější české mezinárodní úspěchy své doby.

A jedna z drobných scén, které dnes působí naprosto přirozeně, přitom vznikla díky jednoduchému Duškovu nápadu. Anna Šišková nevěděla, co její kolega provede, skutečně se vyděsila – a právě proto byla její reakce před kamerou tak přesvědčivá.

Věděli jste, že leknutí Anny Šiškové ve filmu Musíme si pomáhat nebylo hrané?

Zdroj: idnes.cz, atlas.centrum.cz, filmovyprehled.cz