Lidé z komparzu promluvili o českých hercích. Některé historky z natáčení zní až neuvěřitelně

V šatnách se šeptá, na chodbách postávají desítky lidí v kostýmech a za dveřmi se právě chystá další záběr. Právě tam, kam televizní kamery nikdy nenahlédnou, vznikají historky o hvězdných manýrech, nečekaných gestech i bizarních situacích, které by leckdy nevymyslel ani zkušený scenárista. Lidé z komparzu jsou jejich tichými svědky. A když po letech promluví, bývá co poslouchat. A teď se to dozvíte i vy.

Natáčení filmů a seriálů je pro většinu diváků symbolem lesku, slávy a červených koberců. Ti, kteří se pohybují v komparzu, ale dobře vědí, že za výslednými minutami na obrazovce se skrývají dlouhé hodiny čekání, zima, vedro i okamžiky, které se do finálního střihu nikdy nedostanou. Právě proto mají jejich vzpomínky zvláštní kouzlo. Někdy odhalí nepříjemnou tvář slavných osobností, jindy naopak ukážou, že předsudky bývají úplně vedle.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený klara.oltova_official (@klara.oltova_official)

Co všechno se děje za dveřmi filmových šaten a mimo dosah kamer? Lidé z komparzu bývají svědky okamžiků, které diváci nikdy neuvidí. Jeden z nich zavzpomínal na natáčení po boku českých hvězd a prozradil, čím ho překvapila Anna Fialová.

Herečka překvapila, ale úplně jinak

Na zahraničních diskusních fórech se objevují příběhy komparzistů, kteří popisují, že se s nimi někdy zachází spíš jako s kulisami než jako s lidmi. Jeden z nich na platformě Reddit.com svou zkušenost shrnul lakonicky: „Někteří herci se ke komparzistům chovají jako k pohyblivému nábytku.“ Jiní ale naopak tvrdí, že právě největší hvězdy bývají často nejvstřícnější.

O to větší překvapení zažil komparzista Stanislav při natáčení seriálu To se vysvětlí, soudruzi!. Když dorazil na plac, netušil, co od známých herců čekat. V zákulisí už totiž slyšel nejrůznější historky o celebritách, které si drží odstup nebo vyžadují zvláštní zacházení. Anna Fialová ale podle něj předvedla pravý opak.

Ve scéně měla na komparz zvýšit hlas a působit velmi rázně. Ještě než se však kamery rozjely, přišla za přítomnými lidmi a předem se omluvila. Vysvětlila jim, že ostré vystupování vyžaduje scénář a že nic z toho nemají brát osobně. „S herci byla i legrace. Anna Fialová se nám ještě před natáčením omluvila, že na nás bude muset podle scénáře křičet,“ zavzpomínal Stanislav pro Super.cz.

Právě tohle gesto si zapamatoval nejvíc. Místo pověstných hvězdných manýrů v herecké šatně, zažil přirozené a přátelské jednání. A také v šatně se podle jeho slov nekonalo nic, co by připomínalo nafoukanou televizní hvězdu. Pokud někdo čekal příběh o herecké nadřazenosti, realita byla podle něj přesně opačná.

Když se z vojáků stanou zahradníci

Ve světě komparzu kolují historky, které znějí skoro neuvěřitelně. Jedna z nejznámějších vznikla při natáčení válečného filmu. Producent si tehdy na několik hodin „vypůjčil“ desítky komparzistů v německých uniformách, aby mu pomohli shrabat zahradu u chaty. Zatímco štáb bezradně pátral po zmizelých vojácích, nic netušící sousedé sledovali, jak se po pozemku procházejí desítky „fašistů“ s hráběmi v rukou.

Jiný komparzista po náročném dni usnul v mobilní toaletě, stále oblečený v uniformě příslušníka SS. Když štáb odjel, toaleta putovala do skladu. Zmatený muž se pak musel dostat přes půl Prahy zpátky na Barrandov bez peněz i dokladů, stále ve filmovém kostýmu.

Na podobné zážitky vzpomíná na iDnes.cz i dlouholetý komparzista Josef Klika. Při natáčení válečného filmu si chtěl na chvíli odpočinout a předstíral zranění. Místo úlevy dostal roli mrtvého vojáka. Několik hodin ležel v mrazu, bosé nohy mu kvůli záběrům natřeli namodro a nad obličejem mu pobíhal cvičený pes hledající pamlsek ukrytý pod kabátem. V jiném filmu si zase vysloužil spršku režisérovy zlosti kvůli jedinému špatně položenému rekvizitnímu věnci.

Právě podobné historky ukazují, že komparz není jen o pár vteřinách před kamerou.

Často jde o fyzicky náročnou práci, která vyžaduje trpělivost, disciplínu i pořádnou dávku smyslu pro humor. Ne všechny vzpomínky z natáčení ale vyvolávají úsměv. Ve světě filmu se čas od času objeví i kauzy, které skončí u právníků nebo před soudem.

Velkou pozornost vzbudilo například svědectví australské herečky Yael Stoneové, známé ze seriálu Orange Is the New Black. Ta obvinila oscarového herce Geoffreyho Rushe z nevhodného chování během společného účinkování v divadelní inscenaci. Tvrdila mimo jiné, že ji bez souhlasu objímal, dotýkal se jí a jednou se před ní objevil v šatně jen částečně oblečený. Rush všechna obvinění odmítl a uvedl, že pokud jeho jednání někoho uvedlo do rozpaků, nikdy to nebylo jeho záměrem.

Zkušenosti lidí z komparzu tak znovu ukazují, že zákulisí filmového světa není černobílé. Vedle bizarních historek, náročných podmínek nebo zahraničních kauz existují i příběhy, které připomínají, že obyčejná slušnost dokáže zanechat mnohem silnější dojem než jakákoli hvězdná manýra. Možná právě proto bývají vzpomínky lidí z komparzu tak cenné. Nejsou totiž jen o slavných tvářích, ale především o tom, jací lidé se skrývají ve chvíli, kdy kamery zrovna netočí.

Zdroje: idnes.cz, super.cz, reddit.com