Strašný osud herce Ladislava Peška. Jeho dobrota ho přivedla na pokraj sebezničení. Tohle nepochopíte

Herec Ladislav Pešek byl jedna z největších hvězd československé kinematografie. Všichni ho milovali pro jeho dobrotu a talentovanost. Právě jeho velké srdce ho ale málem zničilo. Když odmítl fanynku Renatu Kuhovou, začala mu vyhrožovat sebevraždou. A protože byl citlivý člověk, podlehl vydírání a vzal si ji. Manželství s Divou Bárou, jak si říkala, ho málem stálo život.

Začátky: Od fotbalu k herectví

Ladislav Pešek se narodil 4. října 1906 v Brně do herecké rodiny. Jeho otec Ladislav a matka Ema hráli divadlo celý život. Rodiče ale chtěli, aby se vyučil něčemu solidnímu, tak ho dali na živnostenskou školu.

Jenže herectví měl prostě v krvi. Na škole jednou dostal facku a předvedl tak dokonalé mdloby, že vyděsil nejen učitele, ale i přivolaného doktora. Pak už bylo jasné, kam patří.

Nastoupil na brněnskou konzervatoř a později hrál v Zemském divadle se svými rodiči. Aby ho nepletli s otcem, přijal maminčino příjmení Pešek. Ve 23 letech dostal nabídku do Národního divadla a jeho kariéra se rozjela naplno.

Velká láska

V Národním divadle poznal svoji největší lásku Jiřinu Štěpničkovou. Byla o šest let mladší než on a zamilovali se do sebe po uši. Nějakou dobu spolu žili a byli šťastní.

Pešek si svoje soukromí pečlivě střežil. Fanynky na něj po každém představení čekaly, ale on měl oči jen pro Jiřinu. Ta ho přemluvila, aby začal hrát ve filmu, protože to zpočátku odmítal.

Zahrál si Pepíka Kulíka v Miláčku pluku, pak slavného Ádu Čuřila ve Škole základ života a Vojtu Kulíka v Cestě do hlubin študákovy duše. Stal se národním miláčkem. A právě to ho málem stálo život.

Noční můra: Divá Bára vstupuje do hry

Do jeho života vstoupila Renata Kuhová z bohaté židovské rodiny. Byla do Peška posedlá a začala mu posílat dopisy a básně, kde se podepisovala jako Divá Bára.

Pešek na její citové výlevy nereagoval. Miloval Jiřinu a o nikoho jiného neměl zájem. Ale Renata se nevzdávala. Když viděla, že dopisy nestačí, začala vyhrožovat, že pokud si ji nevezme, spáchá sebevraždu.

Pešek si myslel, že je to jen prázdná hrozba. Ale ona to myslela vážně. Jednou demonstrativně spolkla tubu prášků Veronal a skončila v nemocnici. Tehdy začalo jeho skutečné peklo.

Vydírání: Nemohl říct ne

Pešek byl citlivý a dobrosrdečný člověk. Neuměl lidem odmítnout, když ho o něco prosili. A právě tahle jeho povaha se mu stala osudnou.

Otec Renaty Kuhové herce zatlačil do kouta. Buď si ji vezmeš, nebo ji máš na svědomí, řekl mu narovinu. Pešek věděl, že Renata je psychicky labilní a že to opravdu může udělat.

V říjnu 1937 si vzal Divou Báru za manželku. Nikdy v tom manželství nebyl šťastný. Jeho vztah s Jiřinou Štěpničkovou se rozpadl. Fanynka dosáhla svého, ale Pešek za to zaplatil vysokou cenu.

Hrůza: Za války málem do koncentráku

Kdyby šlo jen o nešťastné manželství, bylo by to zlé dost. Ale přišlo ještě horší. Začala druhá světová válka a Renata měla židovský původ.

Pešek kvůli manželství s židovkou málem skončil v koncentračním táboře. Zachránila ho jen jeho sláva a popularita u režimu. Měl obrovské problémy a neustálý strach.

Renata ho všude pronásledovala a kontrolovala. Pro Peška to bylo peklo na zemi. Nedokázal se z jejího vlivu vymanit, přestože manželství bylo jen formální. Ona ale nehodlala pustit.

Vysvobození: Po pěti letech konečně volný

Po válce, v roce 1942, Renata našla jiný objekt zájmu. Začala se zajímat o jiného muže a Pešek najednou přestal být zajímavý. Pro něj to bylo vysvobození.

Konečně se mohl rozvést a začít žít normální život. Celá ta zkušenost s ním ale silně otřásla. Kolegové si všimli, že se změnil, byl víc uzavřený.

Pešek si pak ale našel štěstí. Poznal profesorku Zoru Pittchovou, se kterou měl dceru Zuzanu. Tohle manželství už bylo úplně jiné, plné lásky a vzájemného respektu.

Kariéra: Úspěchy i komplikace

V padesátých letech získal tituly zasloužilého a národního umělce. Zahrál si ve slavných pohádkách jako Obušku, z pytle ven nebo v seriálu Nemocnice na kraji města. Měl přes 80 filmových rolí.

V Národním divadle ale měl problémy. Nesouhlasil s komunistickým režimem a dostával čím dál míň příležitostí. Nakonec v roce 1976 odešel a začal pracovat v televizi.

Kolegové ho milovali pro jeho skromnost, přátelskou povahu a neustálý optimismus. Od mládí sportoval a udržoval si skvělou kondici až do vysokého věku.

Odkaz: Co po sobě zanechal

Ladislav Pešek zemřel dva měsíce před osmdesátými narozeninami. Zanechal po sobě bohatou filmografii a nezapomenutelné divadelní výkony.

V roce 2007 byla po něm v Brně pojmenovaná ulice. Dodnes patří k nezapomenutelným českým hercům. Děti ho znají z pohádek, dospělí z kultovních filmů.

Jeho příběh ale ukazuje temnou stránku slávy. Být celebritou znamená být terčem nejen obdivu, ale i posedlosti. Pešek zaplatil vysokou cenu za to, že byl příliš dobrý člověk.

Dnes by situace vypadala jinak. Policie by zasáhla, psychiatrická pomoc by byla dostupná. Ale v předválečném Československu neměl herec, kam se obrátit. Musel si vybrat mezi svědomím a štěstím. Vybral si svědomí a přišel o lásku svého života.

Zdroje: Wikipedie, ČSFD, iDNES