Zdenka Braunerová: Zapomenutá umělkyně dobyla Paříž. Češi ji za zvrhlý vztah k mužům nenáviděli

Zdenka Braunerová byla jednou z nejvýraznějších osobností české kultury přelomu 19. a 20. století. Malířka, grafička, cestovatelka i neúnavná bojovnice za kulturní modernizaci dokázala inspirovat celou generaci umělců. Vedle toho byla i velkorysou mecenáškou, která podporovala tvůrce, jakými byli Antonín Chittussi, Julius Zeyer či Vilém Mrštík.

Kořeny a první kroky k umění

Narodila se 9. dubna 1858 v Praze. Její otec František August Brauner byl politik, matka Augusta Neumannová měla vytříbený vkus a cit pro kulturu. Nebylo tedy přirozené, že dívka vyrůstající v takovém prostředí najde svou cestu k umění? Už v dětství chodila na hodiny k Amálii Mánesové, později studovala u Soběslava Pinkase a v ateliéru Františka Ženíška. Tyto začátky jí daly pevný základ, na němž mohla stavět svou osobitou tvorbu.

Paříž a setkání se světovou elitou

Co by se stalo, kdyby nepotkala francouzského spisovatele Élémira Bourgesa? Právě on jí otevřel dveře do pařížských intelektuálních kruhů, kde se seznámila s Odilonem Redonem či Mauricem Maeterlinckem. Přátelství navázala i s Augustem Rodinem, kterého dokonce pozvala do Čech. Dokáže si vůbec dnešní čtenář představit, jak odvážné bylo pro ženu její doby stát po boku takových osobností?

Přátelství, vztahy a ne vždy šťastné konce

V českém prostředí byla Braunerová pevně propojena s intelektuální elitou. Silně ji ovlivnil Julius Zeyer – oba sdíleli zájem o exotické kultury a moderní umění. S Vilémem Mrštíkem ji spojovalo nadšení pro tvorbu, jejich osobní vztah ale nedokázal překonat rozdíly povah. A co její dopisování s F. X. Šaldou? V jejich korespondenci se probíraly otázky literatury, mysticismu i kritiky společnosti. Nebylo právě tohle důkazem, že umění pro ni nebylo jen estetikou, ale i hledáním hlubší pravdy?

Grafika, folklor a tvůrčí všestrannost

Čím se Braunerová zapsala do dějin výtvarného umění? Především jako první významná česká knižní grafička. Její práce čerpaly z lidových ornamentů, symboliky i orientálních inspirací. Přitom se nespokojila jen s ilustracemi – věnovala se i malbě na sklo, dekorativnímu umění či návrhům nábytku. Proč by se umělec měl uzavírat jen do jedné disciplíny, když může tvořit napříč hranicemi? Její díla byla vystavována v Paříži, Londýně, Berlíně i americkém Saint Louis.

Ateliér v Roztokách – domov i centrum kultury

Většinu života trávila v Roztokách u Prahy. Její ateliér, připomínající kombinaci anglického venkovského domu a české chalupy, nebyl jen místem pro práci. Stal se kulturním centrem, kam mířili intelektuálové a přátelé. Přesto – nebyl její soukromý život paradoxně spíše sérií zklamání? Její vztahy často končily nešťastně a muži, které si vybírala, nesli podle historiků melancholii a vnitřní křehkost.

Význam a dědictví

Proč je Braunerová tak důležitá? Protože byla první žena, která se v českých zemích dokázala prosadit jako plnohodnotná umělkyně, vystavovat, publikovat a žít z vlastní tvorby. Stala se členkou Unie výtvarných umělců, kde působila po boku jmen jako Jan Zrzavý nebo František Bílek. Nebyla pro ně jen kolegyní, ale často i mentorkou. Zasloužila se také o záchranu staré Prahy – svými grafickými listy upozorňovala na bourání Josefova a dalších částí města. Nebyla to nakonec ona, kdo už tehdy cítil, že tradice je třeba chránit stejně jako moderní umění podporovat?

Ženská emancipace a odvaha

Je možné vnímat Braunerovou jen jako malířku? Sotva. Byla symbolem ženské emancipace, která ukázala, že ženy mohou cestovat, tvořit, veřejně vystupovat a ovlivňovat kulturní dění. Svým nezávislým životem bořila předsudky a inspirovala desítky mladších umělkyň.

Odkaz pro dnešní dobu

Proč bychom na Zdenku Braunerovou neměli zapomínat? Protože její příběh ukazuje, jak velký význam má odvaha překročit hranice své doby. Byla hlasem českého umění v zahraničí, mecenáškou, organizátorkou i výtvarnicí. Její ateliér v Roztokách dnes připomíná životní cestu ženy, která se nebála jít proti proudu a přetvářet kulturní mapu země.

A není právě tohle poselství, které nám může být inspirací i v současnosti?

Zdroj: wikisofia.cz, vsenory.cz, novinky.cz