Nebezpeční paparazzi: Pronásledování celebrit může mít tragický konec
Záblesky foťáků, dav lidí, křik… Ne, to není válečná vřava, ale často realita slavných, které pronásledují paparazzi. Tito fotografové, hnaní vidinou tučného zisku za exkluzivní, často nelichotivou fotku, mění životy celebrit v nekonečný hon.
Jejich metody jsou často agresivní, bezohledné, balancující na hraně zákona, někdy i za ní. Být slavný s sebou nese pozornost, to je fakt. Ale je obrovský rozdíl mezi obdivem fanoušků a tím, co až příliš často dělají paparazzi – nebezpečným obtěžováním, které ničí životy. Prozkoumáme jejich metody a jaký dopad mají na slavné, přičemž tragický osud princezny Diany, nejznámější oběti této štvanice, nám poslouží jako mrazivá ukázka
Kdo je na mušce a jakým metodám čelí?
Jejich metody často nemají s normálním focením nic společného a blíží se zločinu. Představte si neúnavné sledování, kdy celebrity pronásledují domů, do práce i na dovolenou, což vytváří neustálý pocit ohrožení a někdy přeroste až ve skutečný stalking.
Známé je i jejich vnikání na soukromé pozemky – klidně přelezou plot nebo vylezou na strom, jako se stalo v případě dvojčat George Clooneyho, jen aby za každou cenu získali fotku a zničili pocit bezpečí.
K tomu přidejte vyloženě nebezpečné chování: šílené automobilové honičky, agresivní konfrontace, blokování cesty nebo sprosté nadávky, to všechno s cílem vyprovokovat reakci nebo ulovit „ten“ záběr, čímž ohrožují nejen celebritu, ale i všechny okolo. To vyprovokovalo v roce 2024 i Bena Afflecka, který přes blesk fotoaparátu neviděl na cestu.
Mezi ty, kdo zažili nejhorší tlak, patří Britney Spears, jejíž osud je často srovnáván s Dianou. Intenzivnímu tlaku čelily i Lindsay Lohan nebo Paris Hilton. Fyzické nebezpečí zažili Nicole Kidman (sražení paparazzi na kole) nebo David Beckham (nehoda na motorce při úniku).
Ano, občas může být nějaká fotka domluvená, ale to neomlouvá případy, kdy jde o reálné nebezpečí a agresi. Moderní technologie a mobily situaci nezlepšily – tradiční, často neetické metody paparazzi nezmizely.
Cena za slávu je zničené soukromí i psychika
Život pod mikroskopem si vybírá krutou daň. Neustálé sledování, kdy i nákup je mediální událost, bere slavným osobní prostor a normálnost. Ztrácí možnost si odpočinout, domovy mění na pevnosti. Trpí tím i vztahy, což vede k izolaci.
Psychické dopady jsou zdrcující. Nejde jen o nepříjemnost, ale o skutečné utrpení. Výsledkem je často život v neustálém strachu a stresu, problémy se spánkem a pocit, že nemáte kontrolu nad vlastním životem. Ty agresivní střety navíc můžou zanechat tak hluboké šrámy, že se u člověka rozvine i posttraumatická stresová porucha. Časté jsou deprese, panické ataky, paranoia. Zvlášť mladé ženy (jako Britney Spears, Miley Cyrus) čelí často velmi drsnému a necitlivému přístupu. I mladší hvězdy jako Charli D’Amelio mluví o úzkosti z nájezdů paparazzi.
Tragický případ: Princezna Diana
Osud princezny Diany je nejstrašnější ukázkou, kam až může štvanice vést. Po rozchodu s Charlesem se stala nejfotografovanější ženou světa, terčem neúnavného zájmu. Její bratr ji nazval „nejvíce pronásledovanou osobou moderní doby“. Byla neustále obklíčena, popisovala, jak ji pronásledují desítky mužů na motorkách, plivou na ni, křičí.
Vše vyvrcholilo tragickou nocí v srpnu 1997 v Paříži. Diana a Dodi Fayed se snažili uniknout fotografům. Jejich pokus se změnil v šílenou honičku, která skončila nárazem do pilíře v tunelu Pont de l’Alma. Diana, Dodi i řidič Henri Paul zemřeli. Přežil jen bodyguard. Paparazzi, kteří je pronásledovali, byli na místě vzápětí, někteří prý fotili místo pomoci. Veřejnost byla zděšená.
Vyšetřování přinesla různé závěry. Francouzské vinilo hlavně řidiče (rychlost, alkohol, léky). Britské vyšetřování ale došlo k verdiktu „nezákonného zabití“ způsobeného hrubou nedbalostí jak řidiče, tak pronásledujících vozidel paparazzi. Smrt Diany vedla k dočasnému poklesu zájmu o bulvár a k posílení zákonů na ochranu soukromí.
Nebezpečná hra kvůli páru fotkám
Příběhy pronásledovaných celebrit, a hlavně osud Diany ukazují, že hon za fotkou není neškodná zábava. Je to nebezpečná hra s reálnými riziky – od fyzického ohrožení po zničenou psychiku. Někdy končí smrtí.
Kde je hranice? Stojí proti sobě svoboda tisku a zájem veřejnosti versus právo na soukromí a bezpečí. Poptávka po senzacích ale nemůže omluvit praktiky, které ohrožují životy. Odpovědnost nesou fotografové, média, která snímky tisknou, i my, čtenáři, kteří poptávku vytváříme.
