Marilyn Monroe: Nebyla to hloupá blondýna a koketa, ale mimořádně inteligentní žena s tragickým osudem
Za svůdnou fasádou platinové blondýny s neodolatelným úsměvem se skrývala složitá osobnost plná kontrastů. Marilyn Monroe, jedna z nejznámějších ikon filmového plátna všech dob, byla mnohem víc než sex symbol a naivní kráska. Její životní příběh připomíná hollywoodský thriller, ve kterém nechybí temnota, bolest a nakonec i tragický konec v pouhých 36 letech.
Když se řekne Marilyn Monroe, většina lidí si představí ikonický záběr z filmu Slaměný vdovec, jak jí vítr nadzvedává bílé šaty nad mřížkou metra. Tato scéna se stala symbolem smyslnosti a svůdnosti. Jenže za tou vnější slupkou se skrývala žena s mimořádnou inteligencí, která celý život bojovala s démony své minulosti, úzkostmi a depresemi. Žena, kterou Hollywood využil, a poté odhodil.
Od Normy Jean k Marilyn: Zrození hvězdy
Narodila se 1. června 1926 v Los Angeles jako Norma Jeane Mortenson. Její matka Gladys trpěla psychickými problémy a malá Norma strávila většinu dětství v pěstounských rodinách a sirotčincích. Nikdy nepoznala svého otce a její matka byla opakovaně hospitalizována v psychiatrických léčebnách.
Marilyn v pozdějších rozhovorech uváděla, že nikdy neměla šaty jako ostatní děti a nikdy neměla vlastní pokoj. Také se nikdy necítila chtěná. Tento pocit odmítnutí ji provázel celým životem a významně ovlivnil její pozdější vztahy i kariéru.
V 16 letech se provdala za svého prvního manžela Jamese Dougherty, aby unikla dalšímu přesunu do sirotčince. O několik let později začala pracovat jako modelka a přijala umělecké jméno Marilyn Monroe. Ve 20. letech pak přišly první filmové role a postupný vzestup ke slávě.
Víc než jen krásná tvář
Navzdory zažitým představám o hloupé blondýně byla Monroe nesmírně inteligentní žena. Milovala literaturu, poezii a vážnou hudbu. V její osobní knihovně bylo nalezeno přes 400 knih, včetně děl Dostojevského, Joycea či Whitmana, často s poznámkami na okrajích.
Filmová kariéra: Cesta na vrchol a zpět
Skutečný průlom v její kariéře přišel s filmy jako Někdo to rád horké (1959), Slaměný vdovec (1955) nebo Páni mají radši blondýnky (1953). Její komediální talent byl nezpochybnitelný.
Navzdory úspěchu však trpěla chronickou nejistotou a úzkostmi. Na place byla známá svou nedochvilností a častými absencemi, což bylo často přisuzováno její náladovosti. Ve skutečnosti ji však paralyzoval strach z neúspěchu a kritiky.
Osobní démoni a boj s duševním zdravím
Monroe celý život bojovala s depresemi, úzkostmi a nespavostí. Její závislost na lécích a alkoholu byla dobře známá, stejně jako její neschopnost udržet dlouhodobé vztahy. Byla třikrát vdaná – za Jamese Dougherty, baseballistu Joea DiMaggia a dramatika Arthura Millera. Všechna manželství však skončila rozvodem.
Tragický konec v záři reflektorů
Život Marilyn Monroe vyhasl 4. srpna 1962. Byla nalezena mrtvá ve svém domě v Brentwoodu, s vysokou dávkou barbiturátů (tato léčiva bývala relativně běžně předepisována k léčbě nespavosti, deprese a úzkostných poruch) v krvi. Ačkoli její smrt byla oficiálně klasifikována jako sebevražda, okolnosti jejího úmrtí zůstávají dodnes předmětem spekulací a konspiračních teorií.
V době své smrti pracovala na filmu Něco musí prasknout, který nebyl kvůli jejímu předčasnému odchodu nikdy dokončen. Ironicky, jednou z jejích posledních rolí byla postava psychicky narušené ženy ve filmu Mustangové (1961), který napsal její třetí manžel Arthur Miller.
Příběh Marilyn Monroe je příběhem talentu, krásy, ale také bolesti a osamělosti. Je příběhem ženy, která celý život hledala lásku a přijetí, které jí byly v dětství odepřeny. Její život je také varováním o důležitosti duševního zdraví a včasné pomoci.
V dnešní době, kdy se o psychických problémech mluví otevřeněji, je důležité připomenout, že nikdo by neměl čelit svým démonům sám. Pokud se potýkáte s depresemi, úzkostmi nebo jinými psychickými obtížemi, neváhejte vyhledat odbornou pomoc. Na rozdíl od dob Marilyn Monroe máme dnes k dispozici mnohem lepší možnosti léčby a podpory.
Marilyn Monroe nám zanechala nejen své filmy a ikonické fotografie, ale také důležité poselství: za každou fasádou dokonalosti se může skrývat bolest a zranitelnost. A možná právě proto její hvězda stále září tak jasně – protože v její zranitelnosti poznáváme svou vlastní.
Zdroj: Cs.wikipedia.org, Seznamzpravy.cz, Diario AS
