Eva Herzigová je jednou z nejznámějších českých supermodelek 90. let

Byla to česká holka z Litvínova. Vysoká, krásná a s pohledem, který si člověk zapamatoval. Jednoho dne ji svět objevil a od té chvíle už se ho nepustila. Eva Herzigová se stala ikonou devadesátých let, tváří jedné z nejslavnějších reklam v historii a ženou, která udělala z modelingu životní příběh. Ne dokonalý, ale skutečný.

Když vyrůstáte v Litvínově, pravděpodobně vás víc než světová přehlídková mola zajímá, kdy pojede autobus do Mostu a kde sehnat dobrý chleba. Eva Herzigová ale nikdy nezapadala do běžných představ. Už jako teenager byla jiná. Výjimečně vysoká, s andělskou tváří a přirozenou jiskrou v očích. Jako by v sobě nesla tichou jistotu, že se jednou dostane mnohem dál, než kam dohlédnete z okna vlaku.

V roce 1989 vyhrála modelingovou soutěž v Praze. Bylo jí sedmnáct a kolem ní se měnil celý svět. Komunistický režim padal, hranice se otevíraly a mladá dívka, která do té doby znala jen severočeskou realitu, se najednou ocitla v Paříži. V očích měla zvědavost, na tváři klid a v sobě sílu, kterou svět brzy poznal. Z holky, která dřív nosila igelitku s rohlíky, se přes noc stala žena, která držela v rukou své první návrhářské šaty. A nezalekla se toho. Brzy začala cestovat, mluvit cizími jazyky a s přirozenou lehkostí se pohybovala v prostředí, kde se často ztrácejí i zkušenější tváře.

Moment, kdy se zastavil Londýn

V roce 1994 se stala tváří kampaně, která navždy změnila reklamní svět. Wonderbra. Podprsenka, billboard a dvě slova, která obletěla planetu. Hello Boys. Na fotografii byla Eva. Usmívala se s lehkým nádechem sebevědomí. Jako by říkala, že ví přesně, kdo je, a že se nebojí to ukázat.

Londýn měl tehdy co dělat. Auta bourala, lidé zírali a veřejnost se rozdělila. Jedni ji oslavovali, druzí kritizovali. Média diskutovala a feminismus se znovu rozebíral ze všech stran. Ale Eva zůstala klidná. Neřešila, co si kdo myslí. Byla profesionálka, která věděla, že tahle kampaň je víc než jen reklama. Byla výpovědí o sebevědomé ženě, která se nebojí být vidět.

Po tomto okamžiku přišly další nabídky. Pracovala pro značky, o kterých se mnohým jen sní. Chanel, Dior, Versace nebo Valentino pro ni nebyly nedosažitelné ikony, ale každodenní realita. Její tvář zdobila obálky Vogue, Elle i dalších světových magazínů a vždy působila, jako by tam patřila naprosto samozřejmě. Nešlo jen o krásu. Eva byla jiná. Měla v sobě něco, co se nedalo naučit. Možná to bylo to, jak se dívala do objektivu, možná klid, se kterým kráčela po mole, ale lidé si ji pamatovali. Fotografové ji rádi fotili, návrháři jí důvěřovali a diváci v ní vnímali osobnost, která přesahovala krásu.

Za objektivem i mimo něj

Přes všechno, co zažila, si Eva dokázala zachovat zdravý odstup. Zůstala lidská. Možná právě proto, že nikdy nepodlehla pozlátku a udržela si smysl pro humor. Když mluvila v rozhovorech, nebyla to chladná a vzdálená hvězda. Byla to žena, která se smála, občas si povzdechla a otevřeně přiznala, že modeling není jen o lesku, ale často i o samotě a tlaku.

V pozdějších letech dala přednost rodině. Stala se matkou tří dětí a žije v Itálii. Pořád fotí a stále se objevuje v kampaních. Ale dnes už je to jiná Eva. Zralejší, klidnější a ještě krásnější než dřív. Už není tou mladou dívkou, která naivně vstupovala do světa módy. Dnes je ženou, která ví, co chce, a která si svou cestu prošla s hrdostí i pokorou. Když se dnes objeví na přehlídkovém mole, nejde jen o estetiku. Je to připomínka toho, že krása má mnoho podob a že opravdová síla vychází zevnitř.

Eva jako tichá síla inspirace

Eva Herzigová není jen bývalá supermodelka a herečka. Je to žena, která inspirovala tisíce dívek, že i z malého města můžete dojít daleko. Její příběh není o náhodě. Je o odhodlání, pokoře a vnitřní síle.

I když dnes už nežije v záři reflektorů tak často jako dřív, její přítomnost je stále cítit. Je důkazem, že krása není jen o mládí a že úspěch neznamená ztratit sám sebe. Eva nikdy nekřičela. Nemusela. Stačilo, když se podívala do kamery a celý svět zpozorněl. A právě v tom tichu byla její síla. A zůstává tam dodnes, i když si dnes mnohem víc než titulky cení klidu, vnitřního míru a vlastního prostoru. Možná právě v tom je ta největší krása, kterou Eva Herzigová celé ty roky reprezentuje.

Zdroje: Wikipedie, ČSFD, Český rozhlas