Vlastimil Harapes už dotančil

Tanečník Vlastimil Harapes se prosadil i před filmovými kamerami. V posledních letech však neskrývá smutek ze stárnutí a ze ztráty mnoha kolegů.

Vlastimil Harapes se narodil 24. července 1946 v Droužkovicích, asi čtyři kilometry od Chomutova, v rodině nadšených amatérských tanečníků, takže se na jevišti pohyboval už jako dítě.

S baletem se seznámil na chomutovské hudební škole, poté přešel na taneční konzervatoř v Praze, kterou absolvoval v roce 1965. Tanec studoval také v Petrohradě na baletní škole Malého akademického divadla (1968).

Od 1. července 1966 se stal členem baletu pražského Národního divadla a v roce 1971 se stal jeho sólistou. V letech 1987-1989 byl sólistou a šéfem baletu Laterny magiky, v letech 1990-2003 byl choreografem a šéfem baletního souboru Národního divadla v Praze. Své působení na První české scéně ukončil v červenci 2009. Od května 2010 vede Vlastimil Harapes jeden rok Balet Slovenského národního divadla (SND) v Bratislavě.

Jeho velký talent, pohybová elegance, technická vyspělost a muzikálnost spolu s výrazně oduševnělým zjevem z něj učinily ideálního představitele hlavních rolí klasických baletních děl. Vlastimil Harapes ztvárnil na divadelních prknech řadu výrazných baletních kreací, zaujal například jako ideální představitel princů v baletech Labutí jezero, Šípková Růženka, Popelka a Louskáček.

Jméno Vlastimila Harapese je spojeno nejen s divadlem a tancem, ale prosadil se i před filmovými a televizními kamerami.

Vlastimil Harapes je držitelem titulu zasloužilý umělec (1976) a národní umělec (1989). V roce 2000 mu Evropská unie umění udělila Evropskou cenu Gustava Mahlera za baletní výkon a v roce 2012 obdržel Cenu Thálie 2011 za celoživotní dílo v oblasti tance. V roce 2016 byl uveden do Síně slávy Národního divadla v Praze, kde strávil více než 40 let.

Hapares tančil, dokud mohl, dnes už je jen divákem. Žertem říká, že má k pohybu odpor. „Jsem prostě pohodlný a líný. Už toho mám opravdu dost a nemám chuť tančit,“ řekl Českému rozhlasu.

Pravdou ale je, že ho trápí i zdravotní problémy. Trpěl odvápněním kostí, což vedlo k únavovým zlomeninám, a měl také problémy s chůzí. „Jsem starý, co se dá dělat. Říká se, že stáří je jen pro odvážné,“ povzdechl si loni pro magazín Vip-svět. „Většinu času prospím. Taky mě trápí, že zemřelo tolik lidí. Zemřela spousta mých kolegů. Tolik mrtvých…“ smutně dodal.

Možná tím myslel i Hanku Zagorovou, která byla jeho první žena. Jak jsme psali v tomto článku, tanečník a také herec Vlastimil Harapes byl zprávou o smrti Hany Zagorové loni na konci srpna šokován, a nebyl schopen s nikým komunikovat. I dnes ho ztráta Hany velmi bolí, protože ji měl velmi rád.

Zdroj: autorský text, Český rozhlas, Vip-svět