Pupek a baculatá tvář je pryč. Herec Jan Potměšil bledne a chřadne. Prozradil důvod
Sympatický český herec Jan Potměšil (58) bere svůj osud už dlouhá léta statečně. Po těžké autonehodě z konce roku 1989 zůstal po úrazu páteře s ochrnutýma nohama odkázán na invalidní vozík. Přesto se vrátil na divadelní desky a před filmové kamery. Poslední měsíce mu už zdraví ale neslouží tak, jak by si přál a je vidět, že i rapidně zhubl. Důvody jsou bohužel v závažných diagnózách.
Na společenské akce zavítá herec Jan Potměšil jen výjimečně. Už v březnu, když se objevil na otevření výstavy Za kořením a slávou v pražské botanické zahradě, mnohé zarazila jeho bledá, výrazně pohublá tvář, jak je vidět na fotkách ZDE. Ještě minulé léto byla pro něj typická baculatá tvář, i klasický „pupek“. Jistě se to dalo spojovat s nedostatkem pohybu, v čemž mu léta brání trpký následek autonehody. Koncem roku 2022 se musel kvůli dekubitům, jinými slovy proleženinám, léčit v nemocnici. Je to typický problém vozíčkářů.
Herec se ale nedávno zúčastnil v pražském Divadle na Vinohradech poslední rozloučení s kolegyní Simonou Postlerovou (†59). Objevil se mezi prvními, ale nedalo se přehlédnout, že nevypadá zrovna zdravě. „Zradilo mě srdce, se kterým se léčím dlouhodobě. Bylo to opravdu vážné, byl jsem v nemocnici skoro tři týdny, ale odborníci v IKEM mi velmi pomohli. Nakonec zabrala medikace a žádný invazivní zákrok nebyl potřebný,“ svěřil se Jan pro CNN Prima News. Aby toho nebylo málo, přidružila se k tomu i další diagnóza.
„Po propuštění z IKEM jsem vzápětí dostal žlučníkovou koliku, takže jsem znovu skončil v nemocnici, kde jsem strávil Vánoce. Propustili mě s dlouhým seznamem, co všechno nesmím jíst, “ postěžoval si Potměšil na dietu, která zřejmě způsobila jeho výraznou ztrátu váhy. Herec je stále v rekonvalescenci, ale pomalu se vrací do práce. Má velkou oporu v manželce Radce Potměšilové, se kterou vychovávají jejich sedmnáctiletého syna Jana. Po ochrnutí v roce 1989 se nezlomil, jak svého času řekl v rádiu: „Dostal jsem šanci a jsem za to neskutečně vděčný. Snažím se žít naplno a jsem rád za každou vteřinu, kterou tu mám.“ Svůj osud nepovažuje za trest, ale dar, důležité je, aby ustál aktuální zdravotní problémy.