Počasí si s námi ještě neřeklo poslední slovo. Po bouřkách se může vrátit tepelná kopule

Nejnovější výpočty meteorologických modelů naznačují, že počasí bude v příštích dnech připomínat spíš horskou dráhu. Po výrazném ochlazení mohou přijít další bouřky a odborníci už sledují i vývoj v polovině července, kdy by se nad Evropou mohla znovu vytvořit takzvaná tepelná kopule.

Konec června přinesl do velké části Evropy mimořádně vysoké teploty. V České republice padaly teplotní rekordy a podle meteorologů šlo o jednu z nejvýraznějších vln veder posledních let. Přechod studené fronty sice hlavně ve středu přinesl citelné ochlazení, tím ale proměnlivé počasí zdaleka nekončí.

Aktuální výstupy numerických modelů se shodují, že atmosféra nad střední Evropou zůstane v následujících dnech velmi nestabilní. Střet horkého vzduchu proudícího od jihu s chladnějším oceánským vzduchem vytvoří ideální podmínky pro přeháňky, bouřky i výrazné teplotní rozdíly. Zatímco na jednom místě může být slunečno, o několik desítek kilometrů dál mohou udeřit silné bouřky s přívalovým deštěm.

Znovu pod tepelnou kopuli?

Na většině míst v Česku se budou teploty až do neděle pohybovat přibližně mezi 22 a 26 stupni Celsia, což bude po tropických dnech znamenat výraznou úlevu. Klidné letní počasí ale podle meteorologů očekávat nelze. Atmosféra zůstane bohatá na vlhkost a energii, takže se budou opakovaně vytvářet přeháňky a bouřky. Jejich přesné místo a intenzitu bude možné určit až krátce před jejich vznikem.

Podobný vývoj potvrzuje také dlouhodobější měsíční výhled. Český hydrometeorologický ústav očekává, že první polovina července bude teplotně nadprůměrná až průměrná a srážkově spíše proměnlivá. Stabilní charakter počasí se zatím nerýsuje. Pozornost meteorologů se už nyní upíná k období kolem poloviny července. Dlouhodobější výpočty totiž naznačují možnost, že se nad západní a střední Evropou začne znovu budovat rozsáhlá tlaková výše. Pokud by se tento scénář potvrdil, mohly by se vedra vrátit.

Meteorologové tento jev označují jako tepelnou kopuli. Jde o rozsáhlou oblast vysokého tlaku vzduchu, která funguje podobně jako poklička na hrnci. Vzduch pod ní klesá, stlačuje se a dále se ohřívá. Současně brání příchodu studených front, takže horký vzduch zůstává nad stejnou oblastí i několik dní nebo týdnů. Právě tento mechanismus stál za extrémní vlnou veder, která na přelomu června a července zasáhla velkou část Evropy.

Podle odborníků navíc letošní situaci zesiluje dlouhodobě přehřátý povrch pevniny. Suchá půda totiž odvádí méně energie na odpařování vody, takže se více energie přeměňuje přímo na růst teploty vzduchu. Výsledkem mohou být ještě vyšší odpolední maxima než při podobné synoptické situaci v minulosti.

Předpověď na období delší než deset dní je však stále zatížena značnou nejistotou. Modely zatím naznačují zvýšenou pravděpodobnost návratu výrazně nadprůměrných teplot, které by mohly opět překračovat tropickou hranici 30 stupňů Celsia.

Kultovní Duna: nemilosrdné klimatické podmínky

Odborníci v posledních dnech připomínají také historické paralely. V souvislosti se současnou situací se často zmiňuje rok 1540, kdy velkou část Evropy zasáhlo mimořádně dlouhé období horka a sucha. Klimatologové však upozorňují, že přímé srovnávání jednotlivých let není možné. Dnešní extrémy ovlivňuje i probíhající změna klimatu, která podle vědeckých studií zvyšuje pravděpodobnost častějších a intenzivnějších vln veder.

Jisté je zatím jediné, počasí v nejbližších dnech rozhodně nebude nudné. Po prudkém ochlazení bude následovat období častých změn, bouřek a výrazných teplotních výkyvů. A meteorologové budou pečlivě sledovat, zda se ve druhé červencové dekádě skutečně začne znovu vytvářet tepelná kopule, která by mohla Evropě přinést další vlnu extrémního horka.

Pokud vás po zprávách o rekordních vedrech a extrémním počasí nepřestal fascinovat boj člověka s nehostinnými podmínkami, můžete ve čtvrtek 2. července od 22:00 na Prima COOL sáhnout po kultovním sci-fi filmu Duna z roku 1984. Režisér David Lynch v něm podle slavného románu Franka Herberta vytvořil svět, kde je nejcennější surovinou tajemné koření a život na pouštní planetě Arrakis určují nemilosrdné klimatické podmínky. Nedostatek vody, spalující vedro a obří píseční červi dělají z každého dne boj o přežití.

V hlavní roli Paula Atreida se představil Kyle MacLachlan, kterému po boku sekundují Francesca Annis, Jürgen Prochnow, Brad Dourif nebo hudebník Sting. Přestože film po premiéře rozdělil kritiky, postupem času získal status kultovní klasiky a dodnes je oceňován především pro svou výjimečnou vizuální stránku a atmosféru. V době, kdy se i v reálném světě stále častěji mluví o počasí a dopadech klimatických změn, působí Lynchova vize planety, na níž je voda cennější než zlato, možná aktuálněji než kdy dřív

Zdroje: e15.cz, Guardian, iDnes.cz, chmi.cz