Herec Daniel Krejčík o životě na zámku: „Nebuďte domýšliví, nevyplácí se to!“
Daniel Krejčík, filmový a divadelní herec, dabér, žije už léta s politikem, novinářem a hercem Matějem Stropnickým. Jaký je jejich život na zámku?
Daniel Krejčík se o svůj život podělil nejen s webem iDnes, ale také o něm hojně hovoří ve své nové knize Nadělení. Podle Databáze knih se jedná o memoáry, příběhy kluka ze zámku, alespoň tak zní první věta z anotace, která vás nasměruje k tomu, že Daniel hodně psal o svém životě a nevynechal ani tu stránku, ve které žije s mužem.
Proč se titul jmenuje Nadělení? Je těch „nadělení“ v hercově životě hodně? Nebo co to vlastně znamená? „Celkově je těch věcí hodně. Narodil jsem se do rodiny, která má pohřební službu, to s člověkem trošku zamává (smích). Našel jsem si kluka a žiju na zámku. Když se všechno dohromady sečte, tak to pořádný nadělení udělá. Ale i dneska jsem jich už udělal spoustu. Spal jsem dnes v hotelu, abych tady stihl všechny povinnosti a málem jsem podpálil hotel žehličkou. Je vidět, že můj život už asi prostě je tak strašně ovlivněnej zámkem a tím středověkem, kterým žijeme, že pro ten normální život jsem nadělení!“
A jakoupak kapitolu ze své nové knihy má autor nejraději? „Já mám nejradši kapitolu, ve které jsme koupili zámek. Ten zámek má ještě velký sedmihektarový zámecký park. Můj muž pojal představu, že bychom v něm měli chovat nějaká zvířata. A vymyslel, že tam budeme chovat soby a že vrátíme soba evropského nebo soba polárního do Evropy. A chvilku to myslel vážně. Když jsem to psal, zpětně jsem si to uvědomoval a říkal jsem si: „Pane bože, já teda opravdu musím mít ty růžové brejle čtvery, že jsem tohle neviděl a neřekl jsem, že to je hovadina!“ Tak to je moje oblíbená kapitola. Skončilo to oslem, takže dobrý.“
„Jsem moc rád, že ho mám. Změnil se mi s ním úplně život. Už spolu budeme šestým rokem. Vnesl mi do života strašnou spoustu dobrodružství. A hlavně si myslím, že už spolu všechno vydržíme. Protože těch šest let se nemusí zdát jako úplně dlouhá doba, ale my jsme si koupili zámek po roce, kdy jsme spolu chodili! To nikdy nedělejte. Protože až sundáte ty růžové brýle, dojde vám, že prostě žijete najednou v baráku, kterej nemá teplou vodu, a podobně. Přežili jsme spolu i spoustu volebních kampaní, spoustu premiér, což je mimochodem opravdu stejný ošvih jako volební kampaně. Myslím si, že náš vztah je strašně silnej. Jsem rád, že jsem jeden z těch, kterej poznal tu lásku, o které všichni sníme.“
Rozmluvil se také o svém partnerovi, se kterým společně šli i do pořadu Výměna manželek. Pro tehdejší rodinu bylo překvapení, když místo ženy vstoupil do jejich domu Daniel Krejčík, ale vše proběhlo velmi příjemně, a dokonce se prý pár dočkal spíše přijetí ze stran diváků než nějaké homofobie.
Má herec pocit, že účinkováním ve Výměně manželek na TV Nova nějak podpořil českou LGBT komunitu? „Já doufám. Na to, jaká Výměna manželek mohla být průšvih, tak si myslím, že to dopadlo moc dobře. Měl jsem velkou radost z toho, že v době, kdy ten díl s námi vysílali, se zrovna ve Sněmovně probíral zákon, kde se mluvilo o pěstounské péči pro stejnopohlavní páry. Možná i vlivem toho, že to spousta lidí viděla a viděli, jakým způsobem žijeme, tak tenkrát ten zákon prošel do druhého čtení. Holt tenkrát úplně nevyšel, ale musíme jít pořád správným příkladem. To je mimochodem jedna z věcí v té mojí knížce Nadělení, o který píšu. O tom, jak jsme se třeba s mým mužem snažili o adopci, což… Ať si to všichni přečtou.“
A jak nyní vnímá svůj život na zámku? „Přijeďte se podívat. Bavilo mě, když nám na začátku všichni říkali, že jsme zámečtí pánové. Připadal jsem si jako cokoliv, ale jako zámecký pán rozhodně ne. Jdeme postupně. Během doby, kdy jsme tam teď měli ubytované ukrajinské rodiny, jsme museli pár věcí na zámku dovybavit. Tím pádem už třeba teď máme ledničku, což je super. Ta předtím na zámku nebyla, byla tam kaple. Já jsem pořád říkal, že máme 28 + kk. A to kk nebyl kuchyňský kout, ale kaple a kryt. Tak to už se teď trošku zlepšuje (smích). Ale do toho šlechtického života máme ještě daleko.“
Když žijí na zámku, mají také služebnictvo, jako to bývalo kdysi? „Máme a všechno to děláme my s Matesem (smích). Takže asi tak. Máme tam jednoho pána, který nám teď s některými věcmi pomáhá. Ale jinak se snažíme všechno dělat sami.“
Představoval si Daniel Krejčík, že jednoho dne bude se všemi lidmi, které má rád, pod jednou střechou, když zámek s partnerem kupoval? „Já jsem si představoval, když mi můj kluk řekl, že budeme kupovat zámek, že budu ležet někde na baldachýnu, budu jíst makronky, budu mít velkou paruku a všechno mi bude jedno. Nebuďte domýšliví, nevyplácí se to!“
Zdroj: iDnes, TV Nova, Databáze knih