Jen pár minut od luxusní pražské ulice leží místo, kde už téměř nikdo nebydlí. Domy si bere zpět příroda

Praha dokáže během několika minut změnit tvář k nepoznání. Stačí opustit naleštěné výlohy v centru, popojet několik kilometrů a ocitnete se na místě, které ještě nedávno připomínalo spíš zapomenutou vesnici než součást metropole. Staré domky mizely, cesty zarůstaly a tam, kde kdysi žily stovky lidí, postupně zůstávaly především ruiny.

Z Pařížské ulice, která je synonymem luxusních obchodů a drahých značek, je to autem za příznivého provozu jen několik minut. Zhruba tak 15 minut, když není provoz, tak dokonce jenom 12 minut jízdy od luxusní pražské ulice tak leží místo, kde už téměř nikdo nebydlí. Domy si bere zpět příroda – nebo přesněji, dlouhá desetiletí si je brala. Dnes se totiž lidé pokoušejí to, co z unikátní lokality zůstalo, zachránit.

Vesnice uprostřed velkoměsta

Řeč je o Buďánkách na pražském Smíchově při hranici s Košířemi. Bývalá dělnická osada vznikala v první polovině 19. století. Malé domky si tu stavěli dělníci z nedalekého lomu, později tu bydleli také zaměstnanci břevnovských cihelen či smíchovských továren.

Osada měla kolem dvaceti domků, podle některých údajů jich bylo 24, a v době největšího rozkvětu zde žilo až 300 obyvatel. Stavby byly terasovitě rozmístěné ve svahu a propojovaly je úzké pěší cesty. Vznikl tak pozoruhodný celek připomínající malou vesnici, přestože Praha kolem něj postupně rostla.

Osud Buďánek se zásadně změnil ve druhé polovině 20. století. V 80. letech byly téměř všechny domy vykoupené a obyvatelé vystěhováni. Podle tehdejších plánů měla osada ustoupit několikapatrovému panelovému domu se 144 byty pro zaměstnance ministerstva vnitra. Ke stavbě ale po změně režimu nedošlo a opuštěné domy začaly chátrat.

Ani památková ochrana chátrání nezastavila

V květnu 1991 byla osada vyhlášená památkovou zónou. Chráněny byly nejen lidové domky, ale také jejich terasovité uspořádání, dochované pěší cesty a historické členění parcel. Ani ochrana však nedokázala další devastaci okamžitě zastavit.

Opuštěné stavby postupně chátraly, některé využívali squatteři či lidé bez domova a několikrát zde hořelo. V dubnu a květnu 2002 nechala Praha 5 provést asanaci šesti objektů, vyčištění osady a zabezpečení staveb v havarijním stavu. Další část domů byla odstraněná později.

Jak dramaticky se místo změnilo, ukazuje i popis z roku 2022. Tehdy místní politici při připomínce historie Buďánek uvedli, že z někdejších 24 domků zůstal jediný. V terénu však byly při budování inženýrských sítí znovu odhalovány pozůstatky a ruiny původních staveb.

Budoucnost lokality přitom dlouhodobě vyvolává silné emoce. „Pokud chceme, aby Buďánka nebyla hromada suti, tak se musí památkáři, obec a investor domluvit na rozumném řešení,“ napsal například jeden z diskutujících na iDnes.cz v roce 2017. Spor dobře vystihuje otázku, která Buďánka provází desítky let: jak zachovat jejich charakter a současně jim vrátit život.

Z téměř zaniklé osady má být opět živé místo

Dnes už proto není přesné představovat si Buďánka jenom jako vesnici duchů. O jejich záchranu se dlouhodobě snaží spolek Odborníci a občané pro revitalizaci památkové zóny Buďánka a okolí a lokalita postupně ožívá kulturními a komunitními aktivitami.

Snaha pokračuje i v roce 2026. Z Registru smluv vyplývá, že Praha 5 poskytla spolku v únoru dotaci 70 tisíc korun a v dubnu dalších 20 tisíc korun. Buďánka jsou navíc dodnes oficiálně vedena jako vesnická památková zóna.

Právě současná proměna dodává jejich příběhu zvláštní pointu. Příroda a čas dostaly dlouhá desetiletí na to, aby si někdejší dělnickou osadu vzaly zpět. Nyní se lidé snaží zachránit její poslední stopy. A jen několik kilometrů od naleštěného centra tak přežívá připomínka úplně jiné Prahy.

Znali jste Buďánka, nebo jste kolem nich někdy prošli? A myslíte si, že by měla být podobná místa obnovena co nejvěrněji, nebo je lepší dát prostor i moderní architektuře?

Zdroj: pamatkovykatalog.cz, archiv.stan-praha5.cz, budanka.ecn.cz