V Chalupářích hráli manžele, jejich honoráře ale dělila propast. Menšík dostal 9x víc než Vránová

Končí léto a mnoho diváků i letos vidělo na programu České televize alespoň jeden z dílů legendárních Chalupářů. Seriálu, ve kterém fanoušek zas a znovu rád uvidí plejádu největších českých hvězd. Jenže tehdy byl mezi nimi propastný rozdíl. Některé teprve vycházely, jiné už zářily. A podle toho vypadaly také tehdejší honoráře.

Seriál Chalupáři režiséra Františka Filipa z roku 1975 se natáčel pět měsíců v obci Višňová (v seriálu Třešňová) u Příbrami a také v ateliérech v pražských Hostivařích. Vznikal s rozpočtem necelých 12 milionů korun československých. Na svou dobu šlo o hodně drahý projekt a tomu odpovídaly i honoráře hlavních hvězd. A to je důležité znovu připomenout: honoráře tehdejších hlavních hvězd! Nikoliv tehdy začínajících mladých herců.

Na dobu, ve které žili, si sice známí herci přišli na slušné částky, ale ty se luxusním honorářům hollywoodských hvězd ani po malíčky u nohou nepřiblížily.

Navíc po těch letech nám jako hvězdy přijdou úplně všichni herci z tohoto kultovního seriálu. Asi byste řekli, že seriáloví manželé Vladimír Menšík a Gabriela Vránová brali za Chalupáře tak nějak stejně. Chyba lávky. Menšík, který hrál záletného řidiče autobusu Tondu Čiháka, byl v sedmdesátých letech minulého století hvězda první velikosti. Jeho seriálová žena Gabriela Vránová teprve začínala.

„Chalupáři jsou seriál, který se moc povedl, můj nejoblíbenější seriál a vynikající herecké obsazení,“ píše na Facebooku paní Dana.

Propastné rozdíly

Vladimír Menšík měl za natáčení dostat 108 tisíc korun československých, jeho kolegové Josef Kemr a Jiří Sovák asi po dvaasedmdesáti tisících, ale mladičká Gabriela dostala mnohem méně. A to propastně. Devětkrát méně!

I kdybyste hádali, tak nízkou částku byste si netipli ani ve snu.

Gabriela Vránová, představitelka Aničky Čihákové, stála na opačném konci honorářového žebříčku. Za celý seriál získala přibližně 12 tisíc korun československých. Honoráře se odvíjely nejen podle známosti herců u divácké veřejnosti, ale i podle počtu natáčecích dnů.

A víte, co je největší legrace? Menšík se autobus přitom nikdy řídit nenaučil.

Proč byly rozdíly skutečně propastné? Menšík patřil v polovině sedmdesátých let k nejobsazovanějším hercům. Jeho diář byl stále plný, a pokud ho v seriálu chtěli, museli respektovat jeho honorářové podmínky. On si zkrátka tehdy mohl vybírat.

1300 za národního umělce

Zajímavou vzpomínku po letech přidala také Ljuba Skořepová, která v seriálu hrála Aranku. Na svůj honorář nikdy nezapomněla. „Kolik to přesně bylo, to už si nepamatuji, ale koupila jsem si za to trabanta, který mi vřele doporučil kolega Pepík Kemr,“ vzpomínala herečka v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.

Herci dostali zaplaceno a tím to skončilo. Zatímco televize z repríz Chalupářů většinou profitují, původní představitelé a jejich rodiny z toho téměř nic nemají. V Česku sice existují kolektivní správci autorských práv, kteří v některých případech vyplácejí odměny za opětovné užití filmových či seriálových děl. Tento systém se ale rozhodně nedá srovnat s Hollywoodem, kde herci pobírají příjmy ještě několik let po premiéře.

Odměňování umělců za socialismu se řídilo předpisy a sazebníky a významnou roli hrálo jejich profesní zařazení. Titul národního či zasloužilého umělce byl pro mnoho umělců nadmíru důležitý, záležela na něm také výše honorářů. Proto o něj někteří herci a další umělci tak stáli, i když si kvůli tomu zadali s tehdejší mocí.

Jak zjistil magazín Květy, v sedmdesátých letech minulého století šlo o přibližně tyto částky: 1 300 korun československým za natáčecí den u národních umělců, kolem 800 korun u zasloužilých umělců a přibližně 400 korun u herců, kterým žádný titul nebyl propůjčen.

Až si tedy znovu pustíte Chalupáře, užijte si vtipné hlášky, situace, které voní létem a na honoráře u toho nemyslete. Hercům nebylo v té době za jejich dřinu co závidět.

Zdroje: idnes.cz, cnn.prima.cz, kvety.cz, irozhlas.cz