Ve 12 letech byla televizní hvězdou ve filmu Chobotnice z II. patra. Dnes herečka žije nenápadně v Praze

V osmdesátých a devadesátých letech ji znal snad úplně každý. Byla jednou z nejoblíbenějších dětských hvězd, ale pak se najednou z obrazovek vytratila. Přesto si ji všichni připomínáme minimálně jednou ročně, alespoň na Vánoce určitě.

Stačilo říct jméno Lucie a hned jsme věděli, o kom je řeč. Žaneta Fuchsová patřila k nejvýraznějším dětským herečkám své generace a ještě předtím, než dosáhla plnoletosti, za sebou měla hned několik výrazných rolí. Jenže zatímco jiné dětské hvězdy v herectví pokračovaly, její život se vydal úplně jiným směrem.

Před kamerou stála už jako malá holčička

Žaneta Fuchsová se narodila 31. března 1972 v Praze a její herecká kariéra začala skutečně velmi brzy. Už v roce 1978 hrála Terezku v pohádce Kočičí princ. Za tuto roli následně obdržela svou první, ale nikoliv poslední cenu Zlatý dudek za nejlepší dívčí herecký výkon na přehlídce filmů pro děti a mládež v Ostrově nad Ohří.

Pak už šla z jedné role do druhé. Objevila se ve filmech Housata, Julek nebo Kaňka do pohádky. Z malé holčičky se během několika let stala zkušená dětská herečka, kterou režiséři zbožňovali.

Skutečný divácký fenomén ale přišel s Lucií.

Fuchsová ztvárnila Lucii Krausovou v příbězích Lucie, postrach ulice a …a zase ta Lucie!. Zajímavostí je, že původně vznikl šestidílný seriál Luzie, der Schrecken der Straße pro západoněmeckou televizi. V Československu byly příběhy následně uvedeny v podobě dvou celovečerních filmů.

Právě dobrodružství malé Lucie a dvou oživlých plastelínových formeláků se stala televizní klasikou. A Fuchsová za svůj výkon sbírala i ocenění. Za film …a zase ta Lucie! získala v roce 1984 druhého Zlatého dudka za nejlepší dívčí herecký výkon.

Pak přišly slavné Chobotnice

Tím ale její nejslavnější období neskončilo. V polovině osmdesátých let ji režisér Jindřich Polák obsadil do dalšího projektu, který se později stal klasikou – Chobotnice z II. patra. Žaneta hrála Evu Holanovou, jejího bratra Honzíka ztvárnil Milan Šimáček a jejich rodiče Dagmar Veškrnová a Pavel Zedníček.

Rodina Holanových si z dovolené v Portugalsku nevědomky přivezla dvě podivuhodné bytosti vytvořené z tajemné hmoty. Modrý a Zelená pak společně s dětmi prožívali jedno dobrodružství za druhým, mimo jiné také na pražské Kampě. Za výkon ve filmu Veselé Vánoce přejí chobotnice si Fuchsová v roce 1987 opět vysloužila Zlatého dudka za nejlepší dívčí výkon.

V době, kdy se blížila k patnáctým narozeninám, tak rozhodně nebyla žádnou začínající herečkou. Naopak – měla za sebou mimořádně bohatou dětskou kariéru a tvář téhle roztomilé herečky už znalo celé Česko, respektive Československo.

K natáčení se nakonec vrátila, ale z druhé strany

Mohlo by se zdát, že další cesta povede automaticky k profesionálnímu herectví. Nestalo se tak. Fuchsová se chtěla po základní škole dostat na konzervatoř, přijímacím řízením však neprošla. Údajně neuspěla u talentových zkoušek. Ale tomu se snad ani nechce věřit. „Jako dítě hrála dobře, tak nechápu proč by v patnácti neměla mít talent. Spíše tam potřebovali dostat někoho protekčního,“ napsala například jedna ze čtenářek v internetové diskusi na ahaonline.cz.

A tak se Žaneta vydala jinou cestou. Vystudovala střední ekonomickou školu a po skončení studia začala pracovat mimo hereckou branži. Působila jako sekretářka nebo jako účetní. Světu filmu a televize ale definitivně sbohem nedala. Postupně se dostala k práci v castingové agentuře a později začala působit jako asistentka režie.

Před kamerou se v dospělosti objevovala už jen příležitostně. Diváci ji mohli po letech zahlédnout například v seriálu Rodinná pouta, kde si zahrála sekretářku, nebo později v seriálu Ohnivý kuře. Na velký herecký comeback však nedošlo. A tak dnes má relativně obyčejnou práci a žije jako nenápadná ženská v Praze.

Zdroj: nfa.cz, ahaonline.cz, idnes.cz