Kolik dostal Troška za první Slunce, seno? Dnes by za to nekoupil ani jednu krávu do JZD

Když se dnes řekne Slunce, seno, jahody, většina lidí si vybaví jednu z nejúspěšnějších českých komedií všech dob. Film, jehož hlášky zlidověly, si s chutí aspoň jednou do roka pustí i takzvaný „intelektuál“, který by vám to samozřejmě nikdy nepřiznal. Ten biják prostě baví a navodí tu správně letní atmosféru. Mnozí diváci si proto myslí, že režisér Zdeněk Troška musel na takovém hitu vydělat velké peníze. Jenže realita socialistické kinematografie byla úplně jiná.

Troška za první díl slavné trilogie Slunce, seno nedostal žádné miliony. Naopak. Podle vlastních vzpomínek inkasoval honorář, za který by si dnes nekoupil ani jednu běžnou dojnici. V osmdesátých letech byli režiséři zaměstnanci Filmového studia Barrandov. Neměli procenta z návštěvnosti ani z televizních repríz, jak bylo běžné v zahraničí. Měli klasický plat a k němu odměny za jednotlivé filmy. A nebyly to zrovna horentní sumy.

Zdeněk Troška uvedl, že když v roce 1979 nastoupil na Barrandov, pobíral hrubou mzdu 1 200 Kčs měsíčně. Když o jedenáct let později odcházel, vydělával přibližně 2 200 Kčs. Za natočený film pak dostával jednorázovou odměnu, která se pohybovala mezi 10 a 20 tisíci korunami. „Nebyly to žádné závratné částky,“ vzpomínal režisér.

Režisér kultovní komedie měl plat jako zaměstnanec

Právě v tomto období vzniklo také Slunce, seno, jahody, které se později zařadilo mezi nejúspěšnější české komedie. Přesto Troška za film nezískal žádný mimořádný finanční bonus. V tehdejším systému byl jednoduše zaměstnancem státního podniku.

Málokdo ví, že film vznikl vlastně náhodou. Na jedné z porad na Barrandově se Troška zeptal, proč se dovážejí italské komedie, když si Češi mohou natočit vlastní. Tehdejší ředitel mu odpověděl, ať tedy nějakou natočí. Troška sáhl po svém školním scénáři Ta naše vesnička česká, který přepracoval do podoby celovečerního filmu. Vycházel přitom ze vzpomínek na své dětství a život na jihočeském venkově.

Ještě překvapivější je příběh filmového rozpočtu. Troška opakovaně uvedl, že první Slunce, seno, jahody dostalo rozpočet 2,9 milionu korun. Díky úspornému natáčení ale podle svých slov dokázal jeden milion korun vrátit zpět Barrandovu.

„Na Slunce, seno a pár facek jsem dostal 3,9 milionu a opět jsem milion ušetřil,“ řekl později.

Stejnou historku zopakoval i v dalších rozhovorech a přiznal, že právě vracení nevyčerpaných peněz mu mezi některými kolegy příliš popularity nepřineslo. Zatímco jiní filmaři si stěžovali na nedostatek financí, Troška dokazoval, že úspěšný film lze natočit i s výrazně nižšími náklady.

Dnes by za svůj honorář krávu nekoupil

Přesná cena běžné dojnice v Československu v roce 1983 není v dostupných veřejných zdrojích jednoznačně dohledatelná. Dobové ekonomické materiály ale naznačují, že hodnota krávy se tehdy pohybovala přibližně v řádu desítek tisíc korun československých. Pokud tedy Troška za první Slunce, seno získal odměnu mezi 10 a 20 tisíci korunami, odpovídala zhruba ceně jedné až dvou krav.

Dnes je situace úplně jiná. Aktuální nabídky chovného mléčného skotu ukazují ceny běžně mezi 35 a 80 tisíci korunami za kus, podle stáří, užitkovosti a plemene. Honorář, který Troška dostal za film, jenž se stal součástí české kulturní historie, by tak na koupi jediné dojnice zdaleka nestačil.

A právě v tom spočívá paradox celé historie. Film, který dodnes přitahuje miliony diváků k televizním obrazovkám, nepřinesl svému režisérovi pohádkové bohatství. Za jednu z nejslavnějších českých komedií totiž dostal částku, která dnes působí téměř neuvěřitelně skromně. Tenkrát by za ni nekoupil ani jednu krávu do JZD.

Zdroje: zdenektroska.cz, super.cz, prima cool, idnes.cz