Před lety zářil jako Honzík v Chobotnicích z I. patra. Pak mu na konzervatoři oznámili, že nemá talent

Patřil k dětským tvářím, které z obrazovek svítily jako sluníčko. Miliony diváků z celého Československa sledovaly jeho dobrodružství. Zdálo se, že má před sebou obrovskou uměleckou kariéru. Jenže osud napsal jiný scénář. Dopadl až na dno?

Jsou tváře, které člověk nevidí desítky let, a přesto si je okamžitě vybaví. Stačí jediná fotografie, pár vteřin televizního záběru nebo známá melodie a vzpomínky jsou zpátky. V době největší slávy ho znalo celé Československo.

Uměl rozesmát i dojmout k slzám. Jeho příběhy sledovaly miliony diváků z celého Československa a mnozí byli přesvědčeni, že z talentovaného školáka jednou vyroste jedna z velkých hereckých hvězd. Ale život mu naplánoval jinou dráhu. Možná těžší a mimo záři reflektorů. Ale protože se jeho obličej věkem příliš nezměnil, lidé ho poznávali v dílně, v obchodě  i v kanceláři.

Čertovka byla vždy čarovná

„Pracuju ve firmě, kde se hodně stýkám s lidmi. Většinou mě poznávají,“ řekl Milan Šimáček pro iDNES.cz.

Narodil 15. února 1973 v Praze. Před kamerou stanul už jako dítě a poprvé si zahrál v televizním filmu Malostranské povídky, kde ztvárnil malého Jana Nerudu. Úspěšný debut mu otevřel dveře k dalším rolím a brzy se zařadil mezi nejobsazovanější dětské herce své generace.

Diváci si ho dodnes pamatují především jako Jirku, adoptivního syna manželů Olivových, v populárním seriálu My všichni školou povinní. Ještě větší slávu mu však přinesla role Honzíka v kultovním seriálu Chobotnice z II. patra, kde vytvořil nezapomenutelnou dětskou dvojici se Žanetou Fuchsovou.

Příběhy sourozenců, kteří se spřátelí se dvěma kouzelnými chobotničkami vytvořenými z tajemné mořské hmoty, si získaly miliony diváků a později se dočkaly i filmové podoby v kinech. Romantika Čertovky v tomto dodnes uchvacuje další a další diváky, ať už velké či malé.

Všichni Milanovi předpovídali, že z něho vyroste velký herec, na konzervatoř se však nedostal. Prý pro nedostatek talentu. A jeho život se vydal úplně jiným směrem.

Vyučil se automechanikem a po škole pracoval u pražského dopravního podniku.

Po absolvování vojenské služby se společně s matkou věnoval provozování obchodu s potravinami, který vedli téměř deset let. V dalších letech přesedlal do technického oboru a začal se věnovat správě počítačových sítí v soukromé společnosti.

Slávu za sebou nechal bez lítosti

Na rozdíl od některých bývalých dětských hvězd se netlačil ani zpět do filmu. Určitou roli mohla sehrát i shoda jmen s hercem Milanem Šimáčkem, kterého diváci znali z řady filmových a televizních rolí včetně Černých baronů, Obsluhoval jsem anglického krále či seriálu Ulice. Právě jeho si veřejnost pod tímto jménem často vybavovala. Tento známý herec bohužel zemřel kvůli zákeřné nemoci v roce 2018.

Rozhovory už dnes Honzík neboli Milan Šimáček poskytuje jen výjimečně a svůj soukromý život si pečlivě chrání. O to větším překvapením bývá pro fanoušky zjištění, jak odlišný život proti tomu filmovému vede.

Z někdejšího miláčka filmového i televizního publika se stal muž, který dává přednost soukromí před popularitou. A zatímco jeho nejslavnější role se pravidelně vrací na obrazovky, on sám zůstal daleko od kamer.

Přesto stačí jediné připomenutí a většina diváků si okamžitě vzpomene. Některé role totiž nestárnou. A Honzík z Chobotnic z II. patra mezi ně bezpochyby patří.

Zdroje: iDNES.cz, Blesk.cz, Tyden.cz, ČSFD