Kam zmizel bavič Zdeněk Izer? Vypátrali jsme ho a zjistili, čím se teď živí

Jeho jméno znají celé generace. Hlas, který se převtělí do kohokoliv, mimika střihnutá přesnou pointou, a k tomu parodie pořadů, na kterých jsme vyrostli. Zdeněk Izer z obrazovek sice potichu ustoupil, ale nezmizel. Jen přesedlal na jinou vlnu a jede na ní naplno.

Kde je tedy dnes a čím se živí? A proč už ho v televizi téměř nevídáme, i když jeho sály bývají vyprodané?

Z obrazovek zmizel, ale na pódium nezapomněl

Izer nikdy nepřestal vystupovat. Jen vyměnil televizní kamery za reflektory kulturních domů a divadel. Stačí otevřít jeho oficiální web a je jasno: program se plní jeden termín za druhým, od menších měst po metropole. Je to návrat k tomu, kde komici vždycky byli nejsilnější – k živému kontaktu s publikem, které reaguje okamžitě a bez filtru. Jeho show tak fungují jako dobře namazaný stroj: rychlé skeče, imitace, parodie, průběžná improvizace a zdravá dávka sebeironie.

Jak dnes vypadá jeho show

Aktuální jevištní program nese typicky izerovský název „Vyndavací, zas tam dací“. Diváci dostanou to, co mají na Izerovi rádi – strhující proud mini scének, hlasové převtělování do zpěváků, moderátorů i politiků, a navrch hravé zasazení do současných reálií.

Izer má dar i po třiceti letech trefit atmosféru současné doby, ale nemoralizovat – prostě pobavit. Proto jeho představení dobře fungují v divadlech i na městských slavnostech a firemních akcích, kam si ho organizátoři zvou pravidelně.

Proč ho v televizi nevidíme

Formát televizních skečových show u nás za poslední roky téměř vyklidil pole. Produkce sází na reality show a soutěže, zatímco živé skeče s imitacemi a rychlým střihem se přesunuly na pódia a internet. Izer se tomuto trendu přizpůsobil po svém: místo čekání na velký návrat do vysílání si vytvořil vlastní cestu. Navíc z rozhovorů vyplývá, že o práci nemá nouzi, spíš naopak. Diář má nabitý, a kdo chce Izera, ten si pro něj zkrátka přijde do divadla. Z televizního fenoménu se stal fenomén sálů a publikum se nezmenšilo, jen se přesunulo.

Kdo je Zdeněk Izer v kostce

Narodil se v roce 1966 v Praze a přestože se původně vyučil automechanikem, parodii měl v ruce od mládí. Do povědomí vstoupil na začátku 90. let audio skeči a záhy se s Markem Dobrodinským stal jednou z nejvýraznějších dvojic domácího humoru. Parodie na televizní pořady i známé tváře mu otevřely dveře do vlastní show. Vynikal humorem, který byl rychlý, trefný a přitom srozumitelný napříč generacemi. Tento základ si přitom drží dodnes, i když formát je jiný: místo natáčecího dne v televizi přijde večer v kulturáku.

Kde ho teď potkáte

V říjnu, listopadu i prosinci má na webu vypsané konkrétní termíny – třeba 31. října v pražském Divadle Gong. K tomu se přidávají kulturní domy napříč republikou, městské slavnosti a speciální večery. Stopy po jeho vystoupeních najdete i v programech regionálních scén a na webech kulturních zařízení. Na oficiálním webu si navíc pořadatelé mohou objednat jeho vystoupení přímo.

Za scénou: jak vypadá den na šňůře

Dopoledne přejezdy a technická komunikace s pořadateli, odpoledne zvukovka, dolaďování rekvizit a rychlé prolistování aktuálních scének – co se ten den stalo ve zprávách, jaký virál obletěl internet, čím publikum žije v daném městě.

Izer si dlouhodobě drží pověst komika, který umí číst sál: prvních pár minut naslouchá, zkouší krátké sondy a teprve pak rozvine hlavní proud scének. Díky tomu působí každé představení jako jedinečný večer, ne jako rutinní zastávka.

A protože jezdí po celé zemi, přibývá mu materiálu: regionální narážky, lokální historky i příběhy z cest. Tyto detaily dělají velký rozdíl – diváci mají pocit, že show vzniká přímo před nimi. A v tom se skrývá odpověď, proč mu turné dává víc než studiové světlo: naživo se humor rodí i vyvíjí v jedné vteřině.

Co z toho plyne

Izer nikam nezmizel. Jen se přesunul tam, kde má své publikum na dosah. Televizi vystřídala šňůra živých večerů, a místo jednoho velkého silvestrovského slotu přichází desítky večerů ročně po celé zemi. Kariéra, která by mohla v čase sociálních sítí vyčpět, se naopak nadechla, protože nic nenahradí situaci, kdy v sále sedí několik stovek lidí a jejich smích se vrací na pódium v reálném čase.

Zdroje: wikipedia.org, idnes.cz, kudyznudy.cz, youtube