Nikola Tesla a film: Byl jím fascinován a dokonce natáčel demonstrativní ukázky svých vynálezů
Nikola Tesla – člověk, který dnes evokuje elektřinu, odvážné vize a futuristické sny – nebyl jen geniální vynálezce. V mnohém byl i vizionář, který dokázal předběhnout svou dobu o celé generace. Kromě vědy a techniky se zajímal i o vizuální média a o to, jak by mohla šířit znalosti do celého světa. Možná vás překvapí, že si pohrával i s myšlenkou natočit vlastní film.
Tesla a světla stříbrného plátna
Byl to zřejmě přirozený vývoj. Tesla miloval světlo, elektřinu, pohyb a energii – tedy přesně to, co dává filmovému pásu život. V době, kdy byl film ještě v plenkách, už věděl, že má obrovský potenciál. Fascinoval ho nejen jako médium zábavy, ale především jako nástroj pro vzdělávání a osvětu.
Proč by génius, který zasvětil život vynálezům, chtěl vstoupit do světa filmu? Tesla si velmi dobře uvědomoval, že jeho myšlenky jsou často příliš složité. Představení principů elektromagnetismu, bezdrátového přenosu energie nebo jeho tehdy revoluční komunikace bylo obtížné i pro vzdělané vrstevníky. A právě film měl podle něj přinést srozumitelnou formu pro širokou veřejnost. Mohl by film nahradit vědeckou přednášku? Podle Tesly ano.
Dokumenty, zápisky i živé experimenty
Tesla údajně zvažoval nejen spolupráci s kameramany, ale také napsání vlastního scénáře. Mělo jít o naučný snímek, který by obsahoval demonstrace jeho vynálezů. Nešlo mu ale o suchý výklad. Chtěl vytvořit vizuálně působivý a přístupný zážitek, který by ukázal budoucnost v její plné síle.
Z dochovaných pramenů se ví, že kolem roku 1919 měl hotové první poznámky pro scénář. Podle některých záznamů uvažoval dokonce o hraných sekvencích, ve kterých by vystupoval i sám.
Nerealizovaný filmový projekt
Otázka zní: proč se jeho film nikdy nezrealizoval? Důvodů se nabízí hned několik. Tesla byl v době plánování filmu již v pokročilém věku a jeho finanční situace nebyla ideální. Navíc žil v ústraní, opuštěn médii i sponzory, kteří dříve jeho výzkumy podporovali. Ačkoliv měl vizi, chyběly mu prostředky – jak lidské, tak technické. Navíc se sám Tesla netajil tím, že často podceňoval byznysové aspekty svých projektů.
Může být tento neuskutečněný film důkazem, že i největší mozky potřebují správné partnery a producenty? A co by se stalo, kdyby film vznikl?
Teslův film by změnil pohled na vědu a popkulturu
Ptáte se, jak by vypadal svět, kdyby Teslův film opravdu vznikl? Mohl být prvním velkým vědeckým dokumentem nebo předchůdcem populárních vzdělávacích pořadů, jaké známe od BBC nebo Discovery Channel. Namísto záhadného vědce zapomenutého v newyorském hotelu by Tesla mohl být už ve své době mediální ikonou – jakousi kombinací Einsteina a Stephena Hawkinga.
Je dost možné, že by se o vědě začalo mluvit jinak. Mohl by jeho film ovlivnit celé generace mladých lidí? Určitě ano. Stačilo jen jediné – realizovat ho.
Tesla ve filmu
Ačkoliv Tesla svůj film nikdy nenatočil, stal se později hlavní postavou mnoha snímků. Například ve filmu Dokonalý trik ho ztvárnil David Bowie, v netradičním spojení magie a vědy. V dokumentu Tesla – pán blesků (2000) pak diváci sledují jeho život z vědeckého úhlu, zatímco Tesla (2020) s Ethanem Hawkem nabízí alternativní pohled na jeho kariéru a vztahy.
Zajímavé je, že žádný z těchto snímků zcela nedokáže vystihnout celý Teslův život. Nezůstává tedy prostor pro naplnění jeho původní myšlenky právě dnes?
Co by přinesl Teslův film současné společnosti?
V době fake news, povrchní zábavy a ztrácejícího se respektu ke vzdělání by měl film z Teslova pohledu mimořádnou sílu. Představil by vědu jako dobrodružství. Ukázal by, že skutečný pokrok není jen v zisku nebo patentech, ale v touze posouvat hranice poznání.
Film podle Teslova scénáře by mohl být manifestem optimismu a víry v lidský intelekt. Byl by to příběh o tom, jak jeden člověk dokázal změnit svět, a to především díky své představivosti, intuici a neúnavné práci.
Nikola Tesla měl v hlavě nejen plány na přenos elektřiny bez drátů, ale i film, který by otevřel oči milionům lidí. Ačkoliv se jeho scénář nikdy nenatočil, zůstává symbolickým dědictvím a připomínkou toho, že věda a umění nemusí stát proti sobě. Mohou se spojit a společně tvořit něco výjimečného.
Zdroj: cc.cz, smithsonianmag.com
