Barrandov: Stavbu financoval strýc Václava Havla. Šlo o technologický zázrak své doby
Kopec nad Prahou, známý jako Barrandov, se na počátku 30. let 20. století začal proměňovat v centrum československého filmu. Za zrodem tohoto legendárního místa stál Miloš Havel, strýc pozdějšího prezidenta Václava Havla. Význam tohoto místa nejen pro český film tehdy asi nikdo nepředpokládal.
Miloš Havel pocházel z významné podnikatelské rodiny. Jeho otec, Václav Havel, byl známým stavitelem. Milošův bratr, Václav Maria Havel, měl zase ambici vybudovat na Barrandově moderní vilovou čtvrť inspirovanou americkými vzory.
Kdy a jak vznikala filmová studia na Barrandově?
Miloš Havel již v roce 1921 založil filmovou a distribuční společnost. Vnímal totiž potenciál zvukového filmu. Jeho tehdejší ateliér firmy A-B na Vinohradech, ale nevyhovoval novým technickým požadavkům. Proto se rozhodl spojit svůj podnikatelský záměr s rozvojem Barrandova a vybudovat zde moderní filmové ateliéry.
Financování tohoto ambiciózního projektu bylo náročné. Celkové náklady dosáhly astronomické částky 16,7 milionů korun. Tato suma překračovala finanční možnosti Havlova stávajícího studia A-B. Proto se musel zadlužit.
Zásadní roli v získání potřebných financí sehrálo přátelství rodiny Havlových s tehdejším ministrem průmyslu Josefem Matouškem. Stát totiž poskytl záruky na úvěr. Tato podpora svědčí o významu, jaký stát přikládal rozvoji filmového průmyslu.
Stavba Barrandovských ateliérů začala 23. listopadu 1931. První film se zde začal natáčet již v lednu 1933.
Autorem funkcionalistického projektu byl architekt Max Urban. Jeho komplexní vize zahrnovala nejen filmové ateliéry, ale i urbanistické řešení celé vilové čtvrti a návrh restaurace Terasy. Urban nebyl pouze architektem, ale i filmovým režisérem. To mu umožnilo navrhnout prostory s ohledem na specifické potřeby filmové produkce.
V době svého vzniku patřily Barrandovské ateliéry k nejmodernějším v Evropě. Při otevření v roce 1933 byly považovány za technicky nejpokročilejší na kontinentu. Jedním z klíčových prvků, který toto postavení potvrdil, bylo zavedení moderních technologií pro záznam zvuku. První československý film, ve kterém současně zazněl dialog i hudba, Vražda v Ostrovní ulici z roku 1933, zde mohl být natočen díky zvukové míchačce, která do té doby českým filmařům chyběla.
Krátce po svém otevření se Barrandov stal skutečným centrem československé kinematografie. Nastala zlatá éra českého meziválečného filmu.
Zlom za okupace
Období německé okupace v roce 1939 znamenalo pro Barrandov zásadní zlom. Nacistický režim si uvědomoval potenciál filmového průmyslu pro svou propagandu. V roce 1940 byl Miloš Havel donucen prodat svůj majoritní podíl ve společnosti a kontrolu nad ateliéry převzala německá správa. Studio bylo přejmenováno na Prag-Film a začleněno do německého filmového koncernu UFA.
Přestože byly ateliéry pod německou kontrolou, filmová produkce v nich neustala. Natáčely se zde jak německé, tak i české filmy. České snímky se však musely vyhýbat aktuálním politickým tématům a zaměřovaly se převážně na historické náměty, komedie a nenáročné příběhy.
Postava Miloše Havla v období okupace byla komplikovaná. Musel spolupracovat s německým režimem, ale existují důkazy o jeho spolupráci s československým odbojem a pomoci židovským obyvatelům.
Po válce v roce 1945 byly Barrandovské ateliéry znárodněny dekretem prezidenta Edvarda Beneše. Studia zůstala ve státním vlastnictví až do roku 1991 a organizačně spadala pod podnik Československý státní film.
Éra komunismu přinesla na Barrandov vznik jak propagandistických filmů, tak i mnoha vynikajících děl české kinematografie. Vznikly zde například oscarové filmy Obchod na korze a Ostře sledované vlaky.
Od revoluce po současnost
Po pádu komunistického režimu v roce 1989 proběhla privatizace Studia Barrandov. V roce 1997 se akcionářem a později i většinovým vlastníkem stal podnikatel Tomáš Chrenek. Po revoluci stát výrazně omezil podporu české filmové tvorby. To pro Barrandov znamenalo složité období. Kolem roku 2000 se dokonce uvažovalo o jeho uzavření.
Zlom nastal v letech 2001 až 2003, kdy se ateliérům podařilo získat zakázky na velké zahraniční produkce, jako například XXX, Hartova válka a Van Helsing. Tyto projekty pomohly studia finančně stabilizovat a zachránit.
Dnes se zde natáčejí prestižní hollywoodské trháky jako Mission: Impossible, Casino Royale či série Letopisy Narnie. Díky trvalému zájmu západních produkcí se Barrandovu někdy přezdívá „Hollywood Východu“.
Spojení podnikatelského záměru, architektonické vize a technologické inovace učinilo z Barrandova místo, které se nesmazatelně zapsalo do dějin filmu.
Zdroje: kudyznudy, poznejdomy, barandov, YouTube
