Lidé ji považovali za bezdomovkyni. Žena přitom sbíráním odpadků vydělala přes milion

Kdykoliv ji lidé viděli sbírat lahve nebo plechovky, dívali se na ni divně. Ona ale moc dobře věděla, co dělá. Ostatní totiž viděli jenom obyčejné odpadky, pro ni to ale byly peníze. Sbíráním lahví a plechovek si přišla na slušné peníze a dokonce z nich dokázala poplatit i část zahraničních dovolených.

Obvykle si na ulici nebo v přírodě pohozených lahví či plechovek vůbec nevšimneme. A když už, tak jenom proto, že se pozastavíme nad tím, proč někdo odpadky nevyhazuje do koše, kam patří. Jenže existují lidé, kteří přesně v tomto odpadu vidí příležitost, jak si slušně přivydělat.

Vydělala si přes milion korun

Představte si, že byste každý rok získali desítky tisíc korun tak, že budete sbírat staré plechovky a lahve. Že je to nesmysl? Ale vůbec. Jedna žena ze severu Evropy je toho živoucím důkazem. Díky sběru pohozených lahví a plechovek mohla s rodinou vyrážet na rodinné dovolené. Za 20 let sběru tohoto odpadu si údajně podle svého vlastního odhadu `vydělala` přes milion korun.

Tato žena se jmenuje Satu Panula a je to Finka pocházející z města Hämeenlinna. V roce 2015 si jí všimla i finská veřejnoprávní televize Yle. V té době už se sběru lahví a plechovek věnovala zhruba 20 let.

Satu téměř každý den chodila běhat a vždycky s sebou vzala i prázdnou tašku. Cestou sbírala odpadky a vracela je do obchodů. Někdy jich našla jenom pár, jindy s nimi zaplnila velký pytel. Prohledávala okolí závodních tratí a železnic. Tam bylo vždycky odpadků nejvíce.

Bývaly doby, kdy by bez odpadků její rodina neměla co jíst

Tahle činnost se jí rozhodně vyplatila. Žena tvrdí, že sběrem tohoto druhu odpadu si za rok vydělala 2 000 až 3 000 eur, což je v přepočtu na české koruny asi 50 000 až 75 000 korun. Za 20 let si tak vydělala asi 1 250 000 korun.

Peníze však neutrácela za žádné zbytečnosti. Rodině pořídila moderní televizi a přispívala i na zahraniční rodinné dovolené. Zároveň však Satu přiznala, že bývaly doby, kdy sbírání odpadků bylo její jedinou obživou a jediným způsobem, jak rodině zajistit aspoň základní potraviny.

Často se při sbírání odpadků potýkala i s opovržlivými pohledy kolemjdoucích. Mysleli si, že je bezdomovkyně. Ona si z toho ale vůbec nic nedělala. Věděla, že narazila na zlatý důl. A není se čemu divit. Ve Finsku totiž funguje velmi sofistikovaný systém zálohování nápojových obalů. Za každou vrácenou plechovku člověk dostane zpátky 15 eurocentů (zhruba 3,70 koruny), za plastovou láhev 10 centů (2,50 koruny), 20 centů (5 korun) nebo 40 centů (10 korun). Záleží totiž na velikosti. Za skleněnou láhev pak lidé dostanou 10 centů.

Finové to dělají hlavně kvůli penězům

Kdyby si chtěl někdo sběrem plechovek vydělat například 2 000 eur, musel by za rok nasbírat neuvěřitelných 13 334 plechovek, což je zhruba 37 plechovek denně. Podle statistik většina Finů tvrdí, že právě peníze jsou hlavním důvodem, proč vůbec plechovky a lahve vrací. Ostatně se to potvrdilo i na diskuzním fóru Reddit, kde jeden z uživatelů napsal: „Protože za to dostáváme peníze.“ Jeho příspěvek obdržel přes 500 kladných hodnocení.

V Česku takhle promyšlený systém ještě nemáme. Některé skleněné lahve sice jsou zálohované, ale pokud jde o PET lahve a plechovky, tak nikoliv. Proto většinou skončí v kontejnerech nebo popelnicích. O zavedení zálohování se ale u nás mluví už pár let. Zatím ale takový návrh zákona neprošel.

Jak se říká, jiná země, jiný mrav. Ve Finsku si všichni mysleli, že žena sbírá odpad úplně zbytečně. Nakonec díky tomu ale rodině dost finančně pomohla. U nás tohle zatím nefunguje.

Myslíte si, že by bylo dobré, aby to takhle fungovalo i v Česku?

Zdroj: yle.fi, palpa.fi, ct24.ceskatelevize.cz