Toddlers & Tiaras: Show, kde si batolata hrají na dospělé
Soutěže krásy pro děti patří v USA mezi dlouholetý fenomén. Reality show Toddlers & Tiaras tento svět přivedla na televizní obrazovky a z nevinného pózování v šatech udělala celospolečenské téma. Přinesla úsměvy i lesk, ale také obrovskou vlnu kritiky kvůli tlaku na malé soutěžící a předčasné sexualizaci dětí.
Když v roce 2009 spustila stanice TLC pořad Toddlers & Tiaras, zasáhla Ameriku přímo do citlivého místa. Najednou se do obýváků dostal svět dětských soutěží krásy, který do té doby žil hlavně na regionálních pódiích a v hotelových sálech. Teď ho sledovaly miliony diváků a s úžasem i rozpaky pozorovaly, co všechno dokážou rodiče a jejich malé děti pro blyštivou korunku udělat. Z přehlídek pořádaných v hotelech a kulturních sálech se tak stala podívaná sledovaná miliony lidí u obrazovek. Kamery zachycovaly malé dívky v bohatě zdobených šatech, s nánosem make-upu a kadeřnickými účesy, které připomínaly spíš dospělé modelky než děti. Pro jedny to byla show plná roztomilosti, pro druhé znepokojivý důkaz, jak daleko může zajít touha rodičů po úspěchu.

Amerika a tradice soutěží krásy
Dětské soutěže krásy mají v USA dlouhou historii, sahající až do 60. let. Na první pohled jde o přehlídku talentu a elegance, kde děti vystupují v šatech, zpívají, tančí nebo recitují. Jenže realita je mnohem tvrdší. Soutěžící se připravují dlouhé týdny, trénují pózování, choreografie a jejich rodiče utrácejí tisíce dolarů za kostýmy i líčení. Toddlers & Tiaras tento skrytý svět nejen odhalila, ale také ho proměnila v televizní hit.
Formát přitahoval pozornost především díky kontrastu. Publikum sledovalo čtyřleté děti, které si nechávaly nanášet umělé opálení, měly umělé řasy a pózovaly před porotou s naučenými úsměvy. Zábava, která měla být hrou, začala působit spíš jako seriózní byznys.
Kde končí hra a začíná tlak
Od prvních epizod se kolem pořadu zvedla vlna kritiky. Nejčastěji zaznívalo, že malé dívky jsou oblékané do šatů připomínajících večerní róby a líčené tak, aby působily jako dospělé modelky. Psychologové upozorňovali, že takové prostředí může dětem narušit sebevědomí a naučit je hodnotit se jen podle vzhledu.
Silná kritika směřovala také na rodiče. Kamery zachytily situace, kdy dítě plakalo a chtělo soutěž vzdát, zatímco matka ho nutila pokračovat. Podobné scény vyvolaly otázku, zda jde o nevinnou hru, nebo už o psychický nátlak.
Na problém upozornila i média. Podle jejich analýz mohou mít tyto soutěže dlouhodobý vliv na psychiku soutěžících. Ve Francii proto v roce 2013 přijali zákon, který zakazuje soutěže krásy pro děti do šestnácti let, protože sexualizace ohrožuje zdravý vývoj.

Divácký úspěch i kulturní fenomén
Navzdory kritice měla show vysokou sledovanost a z některých malých účastnic se staly mediální hvězdy. K nejsledovanějším tvářím patřila Alana Thompson, kterou si diváci zapamatovali pod přezdívkou Honey Boo Boo. Díky popularitě v pořadu získala vlastní reality show a stala se malou celebritou. I díky ní se Toddlers & Tiaras proměnila z běžného televizního formátu v součást popkultury, o níž se psalo a mluvilo daleko za hranicemi soutěží krásy.
Pro část publika byla show zdrojem bizarní zábavy, jiní ji sledovali s nevolí. A právě tato polarizace byla důvodem, proč se o pořadu tolik mluvilo. Televize ukázala něco, co bylo dříve za zavřenými dveřmi, a tím otevřela společenskou diskusi o dětské nevinnosti, rodičovských ambicích a hranici mezi hrou a vykořisťováním.
Odkaz pořadu
Toddlers & Tiaras skončila v roce 2016, ale téma, které přinesla, žije dál. Ukázala, že dětské soutěže krásy nejsou jen roztomilou podívanou, ale i místem, kde se střetává lesk korunek s náročnými otázkami o dětství a psychickém zdraví. Připomněla, že i když svět reflektorů může působit lákavě, skrývá v sobě i stinné stránky.
Odkaz pořadu zůstává dodnes připomínkou toho, jak televize dokáže zvednout téma k veřejné debatě. A také varováním, že mezi hraním si na princezny a životem pod tlakem médií je jen velmi tenká linie.
Zdroje: Wikipedie, Smithsonian Magazine, CNN, Business Insider
Sledovat v Google Zprávách