Magdalena Dobromila Rettigová nás učí vařit i ve 21. století. Její kuchařka byla určena především pro širší lidové vrstvy
Dnešní kuchařky často vyžadují ingredience za stovky korun. Magdalena Dobromila Rettigová měla s tímto problémem co dělat už před dvěma staletími. Tato úžasná žena napsala v roce 1826 kuchařku, která nebyla určena pro bohaté pány, ale pro obyčejné hospodyně. Její Domácí kuchařka učila vařit z toho, co měli lidé opravdu doma – bez exotických koření, bez armády pomocníků, ale s obrovskou chutí do života.
Osobnost: Žena, která prostě chápala
Magdalenka (jak si ji můžeme dovolit říkat) se narodila v roce 1785 v Litoměřicích do docela slušné rodiny. Co na ní bylo nejvíc úžasné? Dokázala být chytrá a vzdělaná, ale zároveň zůstat nohama na zemi. Když se vdala, začala vařit pro svou rodinu a postupně jí došlo něco děsivého – všechny tehdejší kuchařky byly psané pro lidi, kteří měli doma služky.
Představte si to – normální ženy měly jednoduchou kuchyni a základní suroviny, ale všechny kuchařky jim radily recepty, které vyžadovaly drahé věci a úplně šílené postupy. Rozhodla se proto napsat kuchařku pro běžné rodiny – pro lidi, kteří si prostě nemohli dovolit vyhazovat peníze za nějaké fancy věci, o kterých nikdy neslyšeli.
Recepty: Tohle prostě funguje!
Magdalena stavěla své recepty na tom, co měli lidé opravdu doma – zelenina ze zahrady, ovoce ze sadu, maso od místního řezníka. Počítala s tím, že nebudete mít přístup k nějakým exotickým druhům koření nebo super drahým surovinám.
Každý její recept měl přesný postup, náhradní ingredience a užitečné tipy. Neměli jste máslo? Magdalena vám poradila, čím ho nahradit. Pokazilo se vám jídlo? U ní jste našli radu, jak ho zachránit.
Její největší hity? Bramborový guláš, kysané zelí s klobásou nebo výborné české koláče. Vymyslela spoustu způsobů, jak uvařit brambory – od knedlíků po bramboráky v různých variantách. Když si dnes koupíte suroviny podle jejích receptů, vyjde vás to na 50 až 200 korun na celou rodinu.
S pečením to měla taky promyšlené – žádné složité dezerty, ale buchty, koláče a perníky, které si mohla dovolit každá rodina. Použila jednoduché těsto, místní ovoce a základní koření. A taky jako první systematicky psala recepty na zbytky – starý chléb, kyselé mléko nebo zbytky masa. Prostě nic se nevyhodilo!
Principy: Tři zlatá pravidla
Magdalena měla tři základní pravidla: šetřit, vařit jednoduše a aby to chutnalo. Učila ženy, jak nevyhodit nic užitečného. V jejích receptech najdete návody na zpracování zbytků, konzervování jídla nebo přípravu chutných pokrmů z levných surovin.
Další důležitá věc byla sezónnost. Magdalena přesně věděla, kdy se co sklízí a jak dlouho co vydrží. Našli jste u ní detailní návody na nakládání zelí, sušení ovoce nebo uzení masa – techniky, bez kterých se tehdy ženy neobešly.
Její recepty byly taky přesné – což v té době nebylo obvyklé. Místo neurčitých rad typu trochu mouky psala konkrétní množství a jasné postupy, které každý zvládl.
Proč je Magdalena trendy i dnes?
Dnes se všude mluví o zero waste vaření – a hádejte co? Magdalena to dělala už před 200 lety! Její způsob, jak využít všechno z potravin a vařit podle ročních období, je přesně to, co chceme dělat i dnes.
Spoustu jejích receptů najdete v dnešních restauracích, které se zaměřují na tradiční českou kuchyni. Bramborový guláš, kysané zelí nebo domácí koláče se vrací na stoly rodin, které chtějí chutné jídlo bez zbytečných komplikací. V restauraci za tahle jídla zaplatíte 150 až 350 korun, ale když si je uvaříte doma podle Magdaleny, vyjde vás to na zlomek.
Její kuchařka je taky skvělou alternativou k rychlému stravování – recepty jsou jednoduché na přípravu a používají suroviny, které má doma každý. Moderní kuchaři oceňují její systematický přístup k sezonnímu vaření.
Magdalena Dobromila Rettigová dokázala něco neuvěřitelného – napsala knihu, která je stále užitečná i po více než dvou stoletích. V čem byl její tajný trik? Prostě rozuměla lidem jako my a dokázala vymyslet recepty, které jsou chutné, levné a praktické.
