Jak dnes vypadají bouřliváci ze slavné kapely Guns N‘ Roses. Axl Rose je jak dělová koule a Slash přišel o půlku vlasů

Když se na konci osmdesátých let objevili na scéně, působili jako zjevení. Guns N’ Roses byli symbolem éry, kdy rock znamenal svobodu a odvahu být sám sebou. Dnes už mají Axl Rose a Slash věk, kdy se většina lidí ohlíží zpět. Oni ale stále stojí na pódiu. Jen s trochu jinou tváří než tehdy, ale se stejnou jiskrou v očích, která kdysi zapálila celý rockový svět.

Byla to éra, kdy rock znamenal vzdor, nespoutanost a svobodu. V polovině osmdesátých let se z losangeleských klubů ozval zvuk, který otřásl hudební scénou. Na pódium přišla parta výbušných mladíků, kteří hráli, jako by šlo o život. Axl Rose s rudými vlasy a divokým pohledem, Slash s kytarou, kloboukem a kouřem kolem hlavy. Společně vytvořili něco, co přesáhlo hranice žánru i doby. Z bouřliváků se staly legendy, které s klidem i jistotou dokazují, že pravý rock nestárne a jen mění tvář.

Hlas, který přežil vlastní legendu

Kdysi býval největším bouřlivákem celé kapely. Na pódiu běhal, křičel, provokoval a svým projevem posouval hranice. Axl Rose v devadesátých letech působil jako muž, který se nikdy nezastaví.

Dnes je mu přes šedesát, a i když už dávno nevypadá jako ten štíhlý rebel z klipů, stále dokáže rozhýbat obří stadion. Jeho tvář nese stopy let, které prožil v záři reflektorů. Trochu kulatější postava, kratší vlasy, ale pohled, který má pořád sílu.

Při koncertech působí jako člověk, který ví, že má za sebou historii, ale stále má co nabídnout. Už není ten, kdo bojuje se světem, spíš ten, kdo ho přežil. Axl zůstává frontmanem tělem i duší. Jeho hlas je hlubší a méně dravý než kdysi, ale pořád dokáže vytvořit okamžik, při kterém publikum ztichne. To je možná ten největší důkaz, že legenda neumírá. Jen se mění a přetváří do jiné podoby, stejně jako samotný svět kolem něj.

Klobouk, kytara a klid

Bez něj by Guns N’ Roses nebyli tím, čím jsou. Slash byl vždy tichou silou kapely. Nehledal skandály, nehledal světla reflektorů. Stačila mu kytara, cigareta a typický cylindr, pod kterým se skrýval lesk jeho vlasů.

Ty už ale také nejsou, co bývaly. Mezi některými fanoušky se objevují poznámky, že mimo pódiem působí jeho vlasy o něco řidší než dříve. Přesto je to pořád ten samý chlap s kytarou v ruce. Dnes působí vyrovnaněji, klidněji, možná i moudřeji. Pořád hraje s neuvěřitelnou lehkostí a jeho styl se neztratil. Místo výstředností sází na jistotu a techniku, kterou si vybudoval za celý život. A i když už neřádí po pódiu jako kdysi, každý jeho tón připomíná, že rock se dá hrát i s noblesou.

V posledních letech se věnuje i bluesovým projektům, ale Guns N’ Roses zůstávají jeho domovem. Když se s Axlem znovu dali dohromady, fanoušci pochopili, že některé věci prostě nikdy úplně nezmizí. A v tom je jejich síla, kterou cítí i nová generace posluchačů.

Když se legenda nevzdává

Guns N’ Roses dnes už nejsou tou partou výtržníků z losangeleských klubů. Jsou spíš kapelou, která přežila sama sebe. Vyměnili chaos za řemeslo a přehnanost za zkušenost. A přesto, když stojí na pódiu a zazní první tóny, zůstává všechno stejné. Dav řve, Slash hraje, Axl zpívá a svět se na chvíli vrací zpět do doby, kdy rock znamenal svobodu.

Jejich vzhled se změnil, stejně jako svět kolem nich. Jenže v očích mají pořád ten samý oheň. Ten, který kdysi spálil všechna pravidla hudebního průmyslu a zanechal za sebou stopu, kterou už nikdo nikdy nezopakuje.

Hudba, která přežila čas

Dnes už jsou z nich muži, kteří pochopili, že opravdová legenda nestojí na skandálech, ale na hudbě. Axl Rose možná ztratil něco ze své divokosti a Slash pár pramenů vlasů, ale když spolu vystoupí na pódiu, všechno ostatní mizí. Je v tom síla, která připomíná, proč jejich jména nikdy nezmizela z historie rocku. Nejsou to idoly z plakátů ani hrdinové z minulosti. Jsou to skuteční lidé, kteří zestárli s grácií, bez přetvářky a bez potřeby něco dokazovat.

Zdroje: Wikipedia, Aktuálně.cz, iDnes