Zvukový film otřásl celým odvětvím. První byl natočen v roce 1927

Na přelomu 20. a 30. let zažil filmový svět zlom, který se dá přirovnat k příchodu televize nebo internetu. Filmy začaly mluvit. Pro publikum to znamenalo fascinující novinku, pro filmové tvůrce revoluci – a pro mnohé hvězdy němé éry konec kariéry. Éra, která byla dosud ovládána výrazem, gestem a hudbou z orchestru v kině, byla rázem nahrazena dialogy, zvukem a novými nároky na herectví.

Začátek tiché slávy: Éra němého filmu

Filmy bez zvuku nejsou o nic méně bohaté na emoce než ty dnešní. První dekády 20. století přinesly stovky snímků, které dojímaly, bavily i děsily. Zrodily se první hvězdy, které milovaly davy, ať už v Americe, Evropě nebo třeba v tehdejším Československu.

Kdo byl mezi nimi největší?

• Charlie Chaplin: Tulák s buřinkou a hůlkou dobyl svět bez jediného slova. Ačkoliv zpočátku mluvený film odmítal, nakonec přijal novou dobu a natočil legendární snímky jako Moderní doba nebo Diktátor.
• Rudolph Valentino: Ikona ženských srdcí a první globální sexsymbol. Slávu mu přinesl Šejk, ale zemřel mladý, ještě než zvuková éra naplno začala.
• Clara Bow: Přezdívaná „It Girl“, zosobnění moderní ženy 20. let. Výrazná tvář, temperament, ale i silný brooklynský přízvuk – to vše jí pomohlo ke slávě, ale zároveň ukončilo její kariéru, když přišel mikrofon.

„Garbo mluví!“: Náraz do reality a pád ikon

Rok 1927 a Jazzový zpěvák – to byl bod zlomu. Ačkoliv měl film jen pár scén se synchronizovaným zvukem, otevřel dveře nové éře. Filmová studia musela během pár let přepsat scénáře, přeškolit herce a překopat technologii od základu. Mikrofony tehdy byly velké, těžké a citlivé. Herci nesměli příliš hýbat hlavou, museli mluvit pomalu, srozumitelně a bez šumění.

Někteří herci měli silný přízvuk nebo nepříjemnou barvu hlasu. Jiní nedokázali zvládnout nové tempo natáčení. Technika nebyla zpočátku ideální – mikrofony byly citlivé, takže herci museli stát na místě, mluvit pomalu a zřetelně.

Zlomové momenty:

• John Gilbert, slavný romantický hrdina a častý partner Grety Garbo, měl sice mužný vzhled, ale jeho hlas byl prý vysoký a nepůsobivý. Kritici tvrdili, že se nehodil k jeho obrazu na plátně – a jeho kariéra strmě padala.
• Norma Talmadge, jedna z největších hvězd němé éry, si zahrála v několika mluvených filmech, ale nikdy se nedokázala adaptovat. Odešla do ústraní už v roce 1930.
• Buster Keaton, mistr grotesky, byl technicky zdatný a vtipný, ale jeho styl tichého, téměř kamenného humoru se s mluveným filmem neslučoval. Navíc měl problémy s alkoholem, což jeho kariéru poznamenalo.

Kdo zvítězil nad zvukem?

Ne všechny hvězdy se ztratily v ozvěnách nové éry. Některé se dokázaly znovu objevit – často s pomocí výrazného hlasu, charismatu nebo jazykového vzdělání.

• Greta Garbo: Její první zvukový film Anna Christie byl propagován sloganem „Garbo mluví!“. A že mluvila! Její hluboký, sametový hlas diváky uchvátil.

• Marlene Dietrich: Zpěvačka a herečka s výrazným německým přízvukem, který se stal jejím poznávacím znamením. Zvukový film z ní udělal globální hvězdu.

• Joan Crawford: Zvládla obě éry a patřila mezi největší hvězdy až do 40. let. Pracovitost a adaptabilita se jí vyplatily.

Proměna filmu jako média

Přechod ke zvuku ovlivnil nejen herce, ale i samotnou podobu filmů. Najednou bylo potřeba psát dialogy, plánovat scénáře jinak, režiséři museli omezit pohyb kamery, aby nerušil záznam zvuku. A i diváci se změnili – chtěli své hrdiny slyšet mluvit, smát se, plakat. Hlas dal postavám nový rozměr. Ale někdy i zklamání – když realita nezapadala do tiché iluze, kterou si diváci vytvořili.

Zajímavosti a kuriozity

• První český zvukový film byl „Tonka Šibenice“ (1930), kde hrála Antonie Nedošinská.
• Charlie Chaplin odolával zvuku tak dlouho, že jeho Moderní doba z roku 1936 je stále téměř němý.
• Některé herečky si najímaly hlasové kouče.
• Mnoho herců z Evropy se po přechodu na zvuk vrátilo zpět domů, protože jazyková bariéra byla nepřekonatelná.

Přechod od němého filmu ke zvukovému byl pro Hollywood zlomovým obdobím. Zatímco některé legendy minulosti navždy umlkly, jiné se staly ještě většími hvězdami díky svému hlasu. Film se stal komplexnějším, realističtějším a výrazně ovlivnil i další obory – od hudby po jazyk.

Zdroje: wikipedia.org, magazinpro.cz, archiv.epochtimes.cz