Tomáš Garrigue Masaryk: První československý prezident byl průkopník feminismu
Představte si Tomáše Garrigua Masaryka. Jasně, vybaví se vám první prezident, ten, který stál u zrodu Československé republiky. Ale než se stal tímhle slavným státníkem, Masaryk si prošel docela zajímavou cestou.
Skromné podmínky, ze kterých vzešel významný státník
Tomáš Garrigue Masaryk se narodil na Moravě do obyčejné rodiny. Neměl tedy žádné zlaté lžičky v puse, jak by mnozí očekávali. Ale měl obrovskou touhu po vzdělání, vystudoval ve Vídni a Lipsku, a nakonec se stal profesorem na univerzitě v Praze.
Nebál se jít proti proudu a říkat, co si myslí, i když to bylo třeba hodně nepopulární – vzpomeňme třeba jeho boje o pravost Rukopisů nebo když se zastal Leopolda Hilsnera. Tahle odvaha a smysl pro spravedlnost ho vlastně formovaly celý život.
A právě proto vás možná nepřekvapí, že tenhle pán měl taky hodně co říct k právům žen. Nebylo to jen takové plácání do větru; Masaryk byl v tomhle fakt napřed a bral to vážně, když říkal, že ženy by neměly stát někde v koutě.
Charlotta: Manželka a feministická inspirace
Hodně ho v tomhle směru nakopla jeho žena, Charlotta Garrigue. Byla to Američanka, chytrá a samostatná ženská. Seznámili se, vzali, a Masaryk si dokonce přidal její příjmení ke svému. Takový krok byl tehdy více než jen nezvyklý a jednalo se o neuvěřitelné vyjádření respektu! A Charlotta ho v těchhle myšlenkách o rovnoprávnosti hodně ovlivnila. On sám říkal, že spoustu nápadů vlastně převzal od ní.
„Otázka ženská je otázkou společnosti“
Už někdy v devadesátých letech devatenáctého století se Masaryk začal angažovat v hnutích za práva žen. Pořád opakoval, že „otázka ženská“ není nějaký problém jenom pro ženy, ale že se to týká celé společnosti. Chápete, nešlo mu jen o to, aby ženy mohly volit – i když za to taky tvrdě bojoval a prosadil to hned v první ústavě. Šlo mu o víc.
Vzdělání a rovnocennost jako klíč
Strašně mu třeba vadilo, jak se tehdy holky vzdělávaly. Takové to „trochu německy, trochu francouzsky, brnkat na klavír a chystat výbavu“ – to považoval za úplně k ničemu a ponižující. Chtěl, aby ženy měly pořádné vzdělání, aby mohly být samostatné a něco v životě dokázat.
Taky se ostře postavil proti patriarchálním myšlenkám, že žena je tu jen pro muže, aby mu vařila a rodila děti. Podle něj byli muži a ženy rovnocenní, měli stejný rozum i city. A jestli si někdo myslel něco jiného, byly to podle Masaryka jen předsudky. Podporoval taky ženy v politice, i když věděl, že to mají těžší a že se jim společnost neodpustí to, co mužům projde.
Emancipace pro všechny, ne válka pohlaví
Víte, Masaryk tu emancipaci neviděl jako nějakou válku proti mužům. Spíš jako cestu k lepšímu životu pro všechny – pro ženy, pro muže, pro celé rodiny. Charlotta mu v tomhle byla obrovskou oporou a partnerkou. Přeložila důležitou knížku o právech žen, četla jeho texty, radila mu. I ten slavný paragraf v ústavě o rovnoprávnosti žen prý nesl její rukopis.
Odkaz prezidenta – feministy v dnešní době
Takže když se na to podíváme, Masarykův přístup k ženám byl vlastně logickým pokračováním jeho víry v člověka a demokracii. A protože měl jako prezident obrovskou autoritu, jeho názory pomohly tyhle změny ve společnosti prosadit.
Když si vezmete, jak to tehdy ve světě chodilo, byl Masaryk se svými feministickými postoji skutečný vizionář. A spousta z toho, co říkal – třeba o dvojím metru v politice nebo o tom, že veřejný prostor by měl být pro ženy přátelštější – platí bohužel dodnes. Takže tenhle „prezident feminista“, jak ho někteří nazývají, nám má co říct i po sto letech.
