Surové napadení herečky Kristýny Bokové. Nejspíše zachránila život sobě i mamince!

Ačkoliv to asi nikdo z nás nečeká, stát se to může úplně každému. Řeč je o přepadení na ulici. Ať jde o lehkou či brutální formu, psychické následky si můžeme nést až do konce života. S touto nepříjemnou zkušeností se nyní setkala i expřítelkyně Pavla Lišky, herečka Kristýna Boková (40), jež byla spolu se svou maminkou fyzicky napadena.

S tímto otřesným zážitkem se v poměrně dlouhém textu, rozděleného do tří příspěvků, svěřila herečka na Instagramu a vzhledem k tomu, jak je napsán to vypadá, že se zároveň jedná i jakousi formu terapie. Nezmiňuje totiž jen onu událost, ale její příspěvek začíná i traumatickými událostmi, které ji potkaly v minulosti.

„Zažila jsem ve svém životě dost. …. Od facky od ku*vy, která měla strach, že jí beru práci, až po napadení, které se mi stalo teď. Nikdy jsem se tak nebála, ne o sebe, ale o svou maminku, která byla se mnou, o život svých dětí, které by beze mne měly jiný život. Touha žít pro ně a ochránit tu, co mi umožnila tu být, a žít a žít tak jak umím nejlíp. Protože by je to všechny zlomilo.“ 

Z druhé části její zpovědi není úplně jasné, co že se přesně stalo, avšak obsahuje taktéž slovíčko znásilnění a lze z něho vytušit, že došlo i na dosti bolestivé fyzické násilí. Text není celý, zveřejňujeme pouze tu část, která se přímo dotýká incidentu. Pokud vás zajímají veškeré hereččiny pocity a myšlenky ohledně jejího života, které do textu přiložila, můžete si je přečíst přímo u příspěvku na jejím instagramovém profilu.

„Myslela jsem si, že případnému znásilnění se dokážu ubránit (bolí mě to za všechny, kteří se neubránili), ale když jsem teď v sobotu dostala pěstí v běhu za životem od zla, který spí jen v nás lidech a vychází jako prázdnota ven z lidí, pochopila jsem, že mě vždy zachrání něco, co je na hraně toho, co je život a nic. A vždy mi jen ukáže hranu a vrátí mě do laskavé náruči si vážit toho tady a teď. Kdyby těch ran bylo víc nebo o trochu výš, už bych o sobě nevěděla a té síle zla bych se neubránila. Něco mě ochránilo a změnilo znovu směr a já děkuju, i když strach zůstává, ale já pomalu ho zase přeměním v důvěru v život.“

Poslední část se skládá z motivace k odvaze, důvěře k životu a z porozumění toho, jak se vlastně cítí oběti napadení a případného znásilnění. Opět přikládáme jen tu část o napadení, přičemž jde o úplný závěr povídání.

„P.S. Jsem v pořádku, nejsem znásilněná, ale víc jsem porozuměla, a to i díky následnému vyslýchání, a to laskavých a soucitných policistů (měla jsem štěstí), přes kontrolu lékařů, kteří už tak laskaví nebyli, i když přes upřímné slzy se probudili a nakonec přišla soucitná lékařka, která probudila soucit i u svých kolegů. Porozuměla jsem trošku víc jak „oběti“ to nemají jednoduché a musí ustát další a další překážky, které jejich bolavé duše a těla musí překonat k cíli, který bohužel není v tomhle „soudním” nesoudném světě jistý…“

Kristýně samozřejmě přejeme brzké doplnění psychických sil a ať její text pomůže dalším případným obětem napadení se z události vzchopit a pokračovat dál.

Zdroj: Instagram