Supraphon: Tajná zbraň, díky které česká hudba dobyla svět

Když se řekne Supraphon, spousta lidí si vybaví desky s lvíčkem, které doma měli jejich rodiče nebo prarodiče.

Tahle značka je tu už od roku 1932 a stihla ukázat, že i malá země uprostřed Evropy dokáže poslat do světa hudbu, která má váhu.

Hudba místo víza

Po druhé světové válce, kdy jsme byli od Západu odříznutí železnou oponou, plnil Supraphon roli, kterou by dnes zvládal spíš kulturní atašé. Zatímco lidé vycestovat nemohli, desky cestovaly samy. Do zahraničí putovaly nahrávky Dvořáka, Smetany, Janáčka nebo Martinů. A ne jen tak ledajaké – šlo o záznamy našich nejlepších orchestrů a sólistů. Česká filharmonie, dirigenti jako Neumann nebo Kubelík, pěvkyně Gabriela Beňačková… to všechno byly tváře (a hlavně hlasy), díky nimž se česká hudba dostala až do New Yorku či Tokia.

Aby se venku lépe prodávala, vydávaly se desky pod značkou Artia. Pod tímto jménem se české symfonie a opery dostaly do katalogů prestižních obchodů a pomalu si hledaly cestu k uším posluchačů, kteří by jinak o české hudbě sotva slyšeli.

Zlatá doba gramofonů

Šedesátá a sedmdesátá léta byla pro Supraphon zlatou érou. Gramofonové desky byly tehdy základním nosičem a vydavatelství ročně přidávalo stovky nových titulů. Vedle klasiky se na deskách objevily i hvězdy populární hudby – Karel Gott, Marta Kubišová, Waldemar Matuška nebo Olympic. Pro mnoho lidí byl Supraphon prostě zárukou, že když si koupí desku, dostanou kvalitu.

Pak přišla nová doba – nejprve cédéčka, potom mp3 a nakonec streamovací platformy. Mnoho značek to položilo, ale Supraphon se dokázal přizpůsobit. Archivy se digitalizovaly, hudba se přesunula na internet a dnes si ji může pustit kdokoliv, ať už sedí doma s gramofonem, nebo poslouchá playlist na Spotify.

Spojení s gigantem

Na začátku roku 2025 Supraphon koupila společnost Sony Music. Vzbudilo to obavy – co bude s českým hudebním dědictvím, když se dostane pod křídla globálního hráče? Odborníci ale připomínají, že právě tohle může být šance, jak se dostat ještě dál. Sony má prostředky i distribuční síť, která může českou hudbu dostat k milionům dalších posluchačů.

Značka, která pořád něco znamená

Supraphon není jen vzpomínka na minulost. Je to značka, která přežila změny režimů, nástup nových technologií i globalizaci. Pro české posluchače znamená jistotu a autenticitu. A pro svět důkaz, že i hudba z malé země může mít velký ohlas.

Ať už to byly desky, cédéčka nebo dnešní streamy, jedno zůstává stejné: Supraphon ukazuje, že česká hudba má co nabídnout – a že to není jen záležitost národní hrdosti, ale i exportní artikl, který dokáže oslovit lidi napříč kontinenty.

Zdroj: vltava.rozhlas.cz, idnes.cz