Slavné dětské hvězdy: Patřil k nim i Tomáš Holý, který tragicky zemřel při autonehodě

Slávu poznali dřív než školní známky. Byli součástí našeho dětství, viseli na plakátech, hráli hlavní role a lidé je zastavovali na ulici. Jenže život dětské hvězdy není vždy pohádka. Některé zvládly vyrůst a jít dál svou cestou. Jiné zůstaly uvězněné v obraze, který vytvořily kamery. A některé odešly dřív, než stačily zjistit, kým vlastně jsou.

Dětské hvězdy si nás získávají bez velké námahy. Mají v sobě přirozenost, šarm a upřímnost, které nejdou naučit. A když mají navíc ještě talent, stává se z nich fenomén. Jenže jakmile se světla reflektorů otočí jinam, zůstává často ticho. Někdy bolestivé. V Česku jsme takovou hvězdu měli. Jmenoval se Tomáš Holý a jeho filmy zná dodnes snad každý. Podíváme se ale i za hranice. Protože osudy dětských herců se opakují bez ohledu na jazyk.

Tomáš Holý: kluk, který nehrál. Byl prostě sám sebou

Tomáš se na filmové plátno dostal vlastně náhodou. Bylo mu devět, když si ho všimli při natáčení a nabídli mu malou roli. Z malé role se stala hlavní a z Tomáše miláček národa. Byl jiný než ostatní. Nešmodrchal text, neměl hereckou manýru. Přišel, něco řekl a bylo to jako ze života. Odtud si ho pamatujeme z filmů jako Jak vytrhnout velrybě stoličku nebo Pod Jezevčí skálou.

V pubertě herectví sám odložil. Nechtěl být dítě, které dospívá před kamerou. Měl jiné plány, nastoupil na práva. Jenže v březnu 1990, pár dní před svými narozeninami, přišla nehoda. Auto dostalo smyk a narazilo do stromu. Tomáš na místě zemřel. Bylo mu jednadvacet. Zůstaly po něm filmy, které zázračně nestárnou, i pocit, že odešel někdo, koho jsme znali osobně.

Růžová hvězda s nápisem Shirley Temple na slavném chodníku slávy v Hollywoodu
Hvězda Shirley Temple na hollywoodském chodníku slávy připomíná jednu z největších dětských hvězd historie. | Zdroj: Shutterstock

Shirley Temple: z Hollywoodu na ambasádu

Když začala hrát, byly jí tři roky. Shirley Temple si celou Ameriku omotala kolem prstu. Krátké šaty, kudrnaté vlasy, odzbrojující úsměv. V časech krize byla symbolem naděje. Byla hvězdou, než šla na druhý stupeň. A pak ukončila kariéru, začala studovat a později vstoupila do politiky. Jako velvyslankyně působila mimo jiné i v tehdejším Československu. Nezůstala vězet ve své dětské slávě. Naopak využila ji jako pevný základ pro život, který stál na vlastních nohách.

Macaulay Culkin: sláva, která bolela

Kdo v devadesátkách neviděl Kevina ze Sám doma, jako by nežil. Macaulay Culkin byl fenomén. Hvězda, plakátový kluk, idol. Vydělával miliony a přitom mu ještě nebylo ani patnáct. Jenže sláva je závazek. Tlak. A někdy i past. Jeho rodinné vztahy se rozpadly, o peníze vedl spory s otcem, který mu dělal manažera. Pak zmizel. A dlouho to vypadalo, že úplně.

Až po třicítce se znovu ukázal. Klidnější, vyrovnanější, daleko od bulváru. Dnes si hraje po svém. Dělá podcasty, občas si zahraje ve filmu. A hlavně nespěchá nikam, kde už jednou byl a kde to bolelo.

Laptop na posteli přehrává scénu z filmu Sám doma s Macaulayem Culkinem v zimní čepici
Macaulay Culkin jako Kevin ve filmu Sám doma dodnes baví generace diváků. | Zdroj: Shutterstock

Co zůstává, když kamery utichnou

Spousta dětských hvězd se po pár letech vytratila. Ne každému sláva sedla. Mara Wilson, známá z filmů Matilda nebo Táta v sukni, opustila herectví po smrti své mámy. Mluvila otevřeně o úzkostech, o tlaku a o tom, jak se člověk těžko hledá, když ho ostatní vidí jen jako roli. Dnes píše knihy, vystupuje v podcastech a podporuje duševní zdraví.

Jeff Cohen, který v Goonies hrál Chunka, se úplně stáhl z branže. Vystudoval práva a dnes se živí jako právník, který zastupuje herce. A Ilan Mitchell Smith, hvězda filmu Weird Science, učí literaturu na univerzitě a prý toho nikdy nelitoval.

Sláva je jen začátek

Dětství před kamerou není výhra v loterii. Je to výzva. Občas zázrak, jindy zátěž. Někomu přinese možnosti, jinému zlomí křídla. Tomáš Holý, Shirley Temple, Macaulay Culkin každý z nich měl vlastní cestu. A každá z těch cest nám něco ukazuje. O slávě, o dospívání, o životě bez scénáře. A hlavně o tom, jak důležité je neztratit sám sebe, i když se celý svět dívá.

Zdroje: deník.czWikipedieČSFD