Serena Williams je ikonická tenistka. Možná nevíte, že její sestra tragicky zemřela při divoké přestřelce
Když se řekne Serena Williams, většina lidí si představí neporazitelnou šampionku, která drtí soupeřky, ať už je kurt z trávy, antuky nebo betonu. Ale za tím pevným pohledem, silnými pažemi a sbírkou trofejí se skrývá mnohem víc. Příběh o odvaze, ztrátě, boji za rovnost a taky o tom, že i ten největší sportovní titán má svoje slabé chvíle.
Neporazitelná (skoro) od plenek
Serena byla zázračné dítě. Společně se svou sestrou Venus vyrůstala v kalifornském Comptonu, v místě, kde víc než tenisové míčky létaly kulky. Jejich otec Richard měl ale plán: udělat z dcer tenisové královny. A jak řekl, tak udělal. Serena začala sbírat vítězství, jako jiní známky. Grandslam sem, grandslam tam… celkem jich má 23. A to mluvíme jen o dvouhře. Ve čtyřhře přihodila dalších 14, většinu právě s Venus. K tomu čtyři zlaté olympijské medaile.
Ale nejde jen o čísla. Serena měnila pravidla hry. Ukázala, že šampionka může mít svaly, emoce i silný názor – a že ženský sport není jen o ladnosti, ale i o síle a dravosti.
Serena se nikdy nesnažila zapadnout do škatulky elegantní tenistky. Její styl hry je zcela výjimečný. Kombinace obrovské síly, explozivního pohybu a nekompromisního servisu, který soupeřky často doslova odfoukl z kurtu. Míče z její rakety létaly rychlostí, kterou ženský tenis do té doby příliš neznal. K tomu přidejme vynikající returny, železnou psychiku a neúnavnou bojovnost i v těch nejtěžších chvílích. Serena hrála naplno, žádné opatrné pinkání, ale pořádná rána. Ať už byla skóre jakkoli nepříznivé, málokdo by se odvážil ji odepsat. Právě tahle houževnatost z ní dělala tak obávanou soupeřku.
Serena mimo kurt? Stejně hlasitá
Tenisový kurt ale Sereně brzy přestal stačit. Začala nahlas mluvit o tom, že ženy ve sportu dostávají méně peněz, že afroamerické ženy čelí diskriminaci a že rovnost není automatická. Ať už to byla kampaň za férové platy, zdravotní péči pro matky, nebo podpora vzdělání pro děti v Africe, Serena se nikdy nebála říct, co si myslí.
Stala se ambasadorkou UNICEF, objevovala se v reklamách, psala články a inspirovala miliony lidí, kteří v ní viděli nejen sportovní hvězdu, ale i odvážnou ženu, která si umí dupnout.
Rodinné jizvy, které nezmizí
Přestože Serena působí jako nezlomná síla, i ona zná bolest. V roce 2003 přišla o svou nevlastní sestru Yetunde, která se stala obětí náhodné přestřelky v Comptonu. Byla to tragédie, která rodinu hluboce zasáhla. Serena o tom dlouho nemluvila , možná proto, že bolest nešlo vyjádřit slovy.
Později však s Venus založila na počest sestry centrum pomoci pro oběti násilí. Jmenuje se Yetunde Price Resource Center a pomáhá lidem, kteří zažili něco podobného. Takže i z něčeho tak temného vzešlo něco, co pomáhá.
Bouřlivá královna
Serena nebyla vždy jen obdivovaná. Některé momenty na kurtu vzbudily poměrně velkou nevoli. Třeba když ve finále US Open 2018 došlo na ostrou výměnu názorů s rozhodčím. Padly výčitky, pokuty, a média se mohla přetrhnout. Ale zatímco někteří mluvili o divadle, jiní upozorňovali, že kdyby tohle udělal muž, nic by se nestalo. Serena se nebála jít s kůží na trh a svým způsobem to vždy obrátila ve svůj prospěch.
Odkaz, který nekončí
I když už dnes Serena profesionálně nehraje, její vliv neutichl. Získala cenu Princesa de Asturias za mimořádný přínos společnosti, vede vlastní módní značku, podporuje mladé sportovce a především vychovává malou dceru Olympii. A kdo ví, třeba se v rodině rodí další tenisová hvězda.
Serena Williams je jako hurikán, ne vždy jemná, ale nezapomenutelná. Ukázala, že i když vás život sem tam srazí na kolena, můžete vstát, vyhrát Wimbledon a ještě u toho změnit svět.
