Proč Elvis vystupoval hlavně v USA: Jeho manažer Tom Parker byl nelegální imigrant s propadlým pasem

Elvise Presleyho pravděpodobně netřeba zdlouhavě představovat – jde o celosvětově nezaměnitelnou hudební ikonu. K dnešnímu datu se prodaly stovky milionů jeho písní a jeho filmy se promítaly po celém světě. A to všechno přesto, že většina jeho fanoušků mimo USA nikdy neměla možnost vidět Elvisův koncert naživo. Mohla za to osobní historie jeho manažera, plukovníka Toma Parkera. Ten dokázal Presleyho kariéru katapultovat na vrchol, později ji však pevně svázal s hranicemi Spojených států.

Z armády do Hollywoodu

V době, kdy Elvis dosahoval své doposud největší slávy, v roce 1958, začal působit v americké armádě a byl vyslán do Německa. Už tehdy začal mluvit o organizaci koncertů napříč Evropou po jeho návratu. Tento sen se nikdy nenaplnil. Po návratu z vojny se jeho kariéra přesunula z pódia do filmových studií – na naléhání Parkera natáčel jeden muzikál za druhým, často bez výrazné umělecké hodnoty. V 60. letech tak většinu času netrávil na koncertech, ale před kamerou, čímž se odcizil živému publiku.

Kdo byl „plukovník“ Parker

Tom Parker, rodným jménem Andreas Cornelis van Kuijk, pocházel z Nizozemska a do USA se dostal nelegálně – vyskočil z lodi v americkém přístavu bez dokladů. Nikdy nezískal občanství a jeho pas dávno propadl. Parker se obával, že pokud by opustil USA, imigrační úřady by mu návrat neumožnily. Proto nikdy necestoval do zahraničí a trval na tom, že Elvis nebude koncertovat bez něj. Nabídky z Londýna, Tokia nebo Sydney odmítal a veřejnosti předkládal jiné důvody – složitou logistiku, vysoké náklady či údajnou Elvisovu nechuť k cestování.

Comeback, který mohl změnit vše

Po letech filmové rutiny se Elvis v roce 1968 rozhodl vrátit na pódium. Televizní speciál NBC, známý jako ’68 Comeback Special, měl být podle Parkera vánoční show s lehkým zábavným programem. Elvis ale poprvé manažera neposlechl a dal na režiséra Stevea Bindera. V černé kožené kombinéze, před živým publikem, odzpíval směs svých největších hitů s energií a charismatem, které fanoušci milovali. Show sledovalo 42 % amerických domácností a kritikové ji dodnes považují za jeden z největších momentů televizní hudby.

Comeback mohl otevřít cestu k mezinárodnímu turné – Elvis byl znovu v top formě, připravený konkurovat novým hvězdám éry Beatles či Rolling Stones. Jenže Parker se rozhodl jinak.

Las Vegas jako zlatá klec

Místo cestování po světě uzavřel Parker pro Elvise lukrativní kontrakty na sérii vystoupení v Las Vegas. Od roku 1969 až do poloviny 70. let zde odehrál stovky show. Byly finančně úspěšné, ale pro zahraniční publikum znamenaly jediné – pokud chtěli Elvise vidět, museli přijet do USA. Vrcholem pro fanoušky mimo Ameriku se stal satelitní přenos Aloha from Hawaii v roce 1973, který sledovalo údajně až 1,5 miliardy lidí ve 40 zemích. Přesto šlo jen o televizní náhradu skutečného koncertního zážitku.

Cena za kontrolu

Parkerova potřeba mít Elvise neustále pod dohledem byla extrémní. Nejenže mu bránil v zahraničních cestách, ale zasahoval i do osobního života – tlačil ho do sňatku s Priscillou, rozhodoval o filmových rolích a často si bral vyšší podíl z honorářů, než bylo běžné. Jeho hazardní dluhy i strach z deportace tak nepřímo určovaly dráhu největší hudební hvězdy své doby.

Konec jedné éry

Elvisova kariéra se v 70. letech začala měnit – show v Las Vegas přibývalo, ale zároveň se objevovaly zdravotní problémy, nadváha a závislost na lécích. Přesto až do roku 1977 odehrál téměř dvě tisícovky koncertů, všechny v USA. Když zemřel ve věku 42 let, zůstala po něm nejen hudební legenda, ale i otázka: jak by vypadala jeho kariéra, kdyby Parker neměl minulost, která ho držela za americkými hranicemi?

Elvis Presley byl král rock’n’rollu, jehož hlas a charisma znaly miliony lidí na všech kontinentech. Přesto se naživo stal výsadou amerického publika. Ne kvůli nezájmu či nedostatku příležitostí, ale kvůli rozhodnutím jednoho muže, který svůj strach a tajemství postavil nad umělcův sen cestovat a hrát pro celý svět.

Zdroje: Cs.wikipedia.org, Novinky.cz, English.elpais.com, Cracked.com, Youtube.com