Temné pozadí premiéry filmu Kristian: Byla předzvěstí blížící se tragédie Oldřicha Nového i celého českého národa

Když se řekne filmová klasika, většina lidí si vybaví Oldřicha Nového jako šarmantního Kristiána.

Romantická komedie natočená Martinem Fričem v roce 1939 působí dodnes lehce a elegantně, ale ve chvíli svého vzniku měla i úplně jiný význam. Do kin vstoupila krátce po vypuknutí druhé světové války a divákům nabídla přesně to, co v té době zoufale potřebovali – naději, únik a sen o lepším světě.

Dva muži v jednom těle

Hlavní hrdina, úředník Alois Novák, vede přes den obyčejný a trochu nudný život. Jakmile se však setmí, oblékne smoking a mění se v Kristiána – neodolatelného elegána, který s přirozeným šarmem dobývá srdce krásných žen. Oldřich Nový v téhle roli doslova zazářil a položil základ své filmové pověsti prvorepublikového gentlemana.

Diváky fascinovalo právě tohle dvojí já. V Novákovi viděli sami sebe – všedního člověka svázaného povinnostmi. V Kristiánovi zase sny o svobodě, dobrodružství a výjimečnosti. Film proto rezonoval mnohem hlouběji, než by se u romantické komedie čekalo.

Nejen Nový, ale i Mandlová

Velkou roli v úspěchu hrálo i obsazení. Po boku Oldřicha Nového se objevila Adina Mandlová, která v té době patřila k největším hvězdám českého filmu. Její kombinace elegance a sebevědomého vystupování skvěle ladila s Nového uhlazeným gentlemanem. Herecké obsazení doplnili i další oblíbení tvůrci – Růžena Šlemrová, Bedřich Veverka nebo Nataša Gollová.

Chemie mezi hlavní dvojicí byla natolik silná, že se o ní mluvilo i v dobovém tisku. Mandlová s Novým vytvořili pár, který na plátně působil stejně přirozeně jako slavné dvojice z hollywoodských filmů.

Film by nebyl úplný bez hudby. Slavná píseň Jen pro ten dnešní den se okamžitě stala hitem a zlidověla. Lidé si ji zpívali doma, hrála v kavárnách a připomínala, že i v těžkých časech má smysl žít přítomným okamžikem. Hudba se stala symbolem filmu stejně jako samotná postava Kristiána.

Vizuální kouzlo

Martin Frič si dal mimořádně záležet na vizuální stránce. Kostýmy, prostředí kaváren, taneční scény i noblesní hotelové interiéry působily tak věrohodně, že divák měl pocit, že sleduje pařížský film. Přitom se vše natáčelo v Československu. Film tak ukázal, že domácí kinematografie dokáže držet krok se světovou produkcí.

Kristián měl premiéru v říjnu 1939 – jen pár měsíců po okupaci Československa. Lidé chodili do kina s těžkým srdcem a obavami z budoucnosti. O to silnější byl zážitek z filmu, který jim na chvíli dovolil zapomenout. Na dvě hodiny se ocitli v úplně jiném světě: ve světě, kde úředník dokáže okouzlit půvabné dámy a kde hraje hudba, tančí se a život má lehkost. To, co dnes vidíme jako romantickou komedii, tehdy fungovalo jako balzám na duši.

Ohlas a odkaz

Kristián se stal obrovským diváckým hitem a dodnes patří k nejčastěji reprízovaným filmům české kinematografie. Postava Oldřicha Nového se stala synonymem pro eleganci a galantnost, které se vryly do paměti několika generací.

Snímek navíc definoval žánr české romantické komedie – lehký humor, hudba, noblesa a jemná satira. Diváci se k němu vracejí nejen kvůli skvělým hereckým výkonům, ale i kvůli atmosféře první republiky, která se už nikdy nevrátila. Kristián tak není jen příběhem o dvojí identitě. Je i důkazem, že film dokáže dodat naději v těch nejtemnějších dobách.

Zdroj: csfd.cz, wikipedia.org, nfa.cz