Pablo Picasso byl nejen fenomenální malíř, ale také psychopatický tyran žen. Všechny dopadly špatně

Pro většinu lidí to zní zvláštně, ale Pablo Picasso z toho udělal umění, které fascinuje dodnes. Stal se nejslavnějším malířem, jakého kdy svět poznal. Narodil se v roce 1881 a zemřel jako legenda. Jenže jeho soukromí bylo stejně chaotické jako jeho obrazy. Měnil ženy, skandalizoval společnost a z každého vztahu vytěžil nový umělecký styl.

Začátky

Pablo se narodil v Málaze rodičům, kteří měli k umění blízko. Otec učil malování, takže malý Pablo vyrůstal mezi štětci a paletami. Už v sedmi letech kreslil tak dobře, že z toho byl jeho otec překvapený.

V jedenácti nakreslil holuba tak realisticky, že vypadal jako živý. Ve čtrnácti se dostal na uměleckou školu v Barceloně.

V šestnácti studoval v Madridu na prestižní akademii. Jenže tradiční malířství ho nudilo. Místo kopírování starých mistrů chodil do muzeí a kreslil si podle vlastní představy. Z akademie ho vyhodili, ale Pablo si z toho nic nedělal.

V devatenácti odešel do Paříže. Měl v kapse pár franků a obrovské ambice. Bydlel v malé místnosti, často neměl na jídlo, ale maloval neustále. Věděl, že Paříž je místo, kde se píše historie umění.

Modré období

V roce 1901 spáchal sebevraždu Pablův nejlepší přítel Carlos Casagemas. Pablo byl zdrcený a začal malovat pouze modrou barvou. Narodilo se modré období, které trvalo až do roku 1904.

Obrazy z této doby jsou plné smutku a melancholie. Pablo maloval žebráky, slepce, hladové děti. Všechno v různých odstínech modré. Možná to byla jeho forma truchlení za mrtvého přítele.

Paradoxně právě tyto depresivní obrazy ho proslavily. Lidé v té modré cítili něco, co je oslovilo. Pablo objevil, že emoce se dají přenést barvou stejně silně jako příběhem.

Modré období skončilo, když se Pablo zamiloval do Fernande Olivierové. Láska mu vrátila radost a s ní i ostatní barvy.

Růžové období

S novou láskou přišly růžová a okrová barva. Místo smutných postav se objevili cirkusáci, akrobati a tanečníci. Svět jeho obrazů se proměnil ze tragédie v poetickou komedii.

Fernande byla jeho první velká láska i múza. Žili spolu v malém ateliéru v Montmartru a Pablo maloval jeden obraz za druhým. Byl šťastný a bylo to poznat na všem, co vytvořil.

Růžové období ukázalo Pablovu schopnost měnit styl podle nálady. Nebyl malíř jednoho stylu, ale umělec, který dokázal zachytit každou emoci jinak.

Toto období také přineslo první velké komerční úspěchy. Bohatí sběratelé začali kupovat jeho díla a Pablo poprvé v životě nemusel řešit existenční starosti.

Kubismus

V roce 1907 Pablo namaloval obraz, který změnil dějiny umění. Avignonské slečny vypadaly jako rozkousané a znovu složené puzzle. Lidé nevěděli, co si o tom myslet.

Pablo společně s Georgem Braquem vynalezl kubismus. Místo realistického zobrazení rozložili předměty na geometrické tvary a pak je poskládali znovu. Obličej mohl mít oči na obou stranách, váza byla vidět ze všech úhlů současně.

Kubismus nebyl jen výstřelek. Pablo věřil, že tradiční malířství lže. Fotoaparáty dokázaly zachytit realitu lépe než malíři. Pablo si myslel, že umění potřebuje nový jazyk. A pak přišla válka ve Španělsku a on namaloval Guernicu – obraz, který šokoval celý svět. Roztrhané postavy vyjadřovaly bolest lépe než jakákoli realistická malba.

Ženy a skandály

Pablo měl v životě spoustu žen a každá změnila způsob, jak maloval. Fernande, Marie-Thérèse, Dora, Françoise – s každou začal malovat jinak.

Marie-Thérèse potkal, když jí bylo sedmnáct a jemu sedmačtyřicet. Dnes by z toho byl pořádný skandál, tehdy to moc lidí neřešilo. Pablo ji maloval jako zlatou bohyni.

Dora Maarová byla fotografka a intelektuálka. S Pablem prožila jeho nejproduktivnější roky, ale také nejbouřlivější. Jejich hádky byly proslulé a Pablo je zachycoval ve svých dílech.

Françoise Gilotová byla jediná žena, která Pabla opustila. Unavilo ji jeho sobectví a nevěra. Pablo to těžce nesl a maloval ji ještě roky po rozchodu.

Sláva a bohatství

Když Pablo v roce 1973 zemřel, vlastnil zámky, jachty a vzácné sbírky obrazů. Ale peníze ho zajímaly jen jako prostředek k tvorbě.

Maloval až do posledních dnů života. V jednadevadesáti letech stále experimentoval s novými technikami. Jeho pozdní díla jsou plná energie mladého člověka.

Pablo také změnil trh s uměním. Byl první moderní malíř, který se za života stal opravdu bohatý díky svému umění. Ukázal světu, že i ta nejšílenější tvorba se dá prodat za velké peníze.

Co Pablo vymyslel, ovlivnilo všechno kolem nás. Kubismus změnil nejen malby, ale i sochy, budovy a design věcí, které používáme každý den. Pablo změnil způsob, jak vnímáme prostor a tvar.

Dnes se jeho díla prodávají za desítky milionů dolarů. Ale nejcennější je jeho odkaz – dokázal, že umělec může experimentovat, lámat pravidla a přesto uspět. Pablo Picasso nebyl jen malíř, byl to vizionář, který předběhl svou dobu o celé desetiletí.

Zdroje: Wikipedia, Britannica, Český rozhlas Dvojka